Bílá kniha o obraně – poslední šance?

07. duben 2011   Autor :  Jan Jireš

Po dvaceti letech reforem se české ozbrojené síly nacházejí v krizi. Drastické rozpočtové škrty, snižující se konkurenceschopnost armády na trhu práce, zhoršující se demografický profil české populace, řada špatně provedených či zbytečných akvizic, přebujelá struktura civilní části rezortu – to vše přispělo k současnému neutěšenému stavu.

Po dvaceti letech reforem se české ozbrojené síly nacházejí v krizi. Drastické rozpočtové škrty, snižující se konkurenceschopnost armády na trhu práce, zhoršující se demografický profil české populace, řada špatně provedených či zbytečných akvizic, přebujelá struktura civilní části rezortu – to vše přispělo k současnému neutěšenému stavu.

Ten přitom vyžaduje okamžité řešení, protože jinak budeme muset rezignovat na některé klíčové schopnosti, které potřebujeme k obraně země a k našemu příspěvku ke kolektivní obraně v rámci NATO. Největším problémem je klesající počet vojáků a neschopnost rezortu rekrutovat nové.

Stárnutí a dluhy

Podle posledního reformního plánu z roku 2007 mají mít české ozbrojené síly 26 200 vojáků, aby dokázaly plnit naše vojensko-politické ambice (už tak poměrně skromné) a alianční závazky. Skutečný počet vojáků je dnes jen 22 tisíc, a pokud nedojde ke změnám, bude dále klesat, protože armáda jako celek rychle stárne a tisíce vojáků v následujících letech odejdou.

Za uplynulé desetiletí se v rezortu obrany nahromadil obrovský vnitřní dluh, který dosahuje 80 až 90 miliard korun. Nejedná se ale o celkový vnitřní dluh poměřovaný úrovní podobně velkých západoevropských armád – ten by byl ještě několikanásobně větší. Vedle plýtvání a nekoncepčních akvizit je hlavním viníkem současné krize dramatický propad v rozpočtu rezortu, který nastal v posledních asi osmi letech. Podle deset let staré Tvrdíkovy reformy (v rámci které došlo k přechodu na plně profesionální armádu) by měl rozpočet na obranu letos dosahovat přibližně 90 miliard korun. Skutečný rozpočet tvoří pouhé 44 miliardy.

Před svým vstupem do NATO jsme se zavázali vynakládat ročně na obranu dvě procenta HDP. Svůj slib jsme dodrželi naposledy v roce 2003. Od té doby obranný rozpočet klesá a letos dosahuje pouhých 1,2 procenta, což je na samé hranici smysluplnosti.

Adresné řezy místo plošných škrtů

Řešením, které bylo v rámci rezortu dosud nejčastěji používano, byly plošné škrty. Výsledkem je, že dnes stále máme do jisté míry tradiční vševojskovou armádu, ale ani peníze, ani techniku, ani personál, které by mohly v praxi naplnit, co je na papíře. Jediným smysluplným postupem je proto zrušit některé méně důležité schopnosti a rozvíjet ty, které nezbytně potřebujeme. Ruku v ruce s tím musí jít zefektivnění řízení a velení, hledání vnitřních úspor a reforma akvizičního procesu.

S cílem odvrátit popsanou krizi se ministerstvo obrany rozhodlo zpracovat Bílou knihu o obraně, která popíše situaci a navrhne řešení. Bude zveřejněna koncem dubna 2011.

Ještě není úplně pozdě, krizi lze odvrátit. Mnohé však naznačuje, že jde o poslední šanci. Pokud z nějakého důvodu nebudou doporučení BKO realizována, ČR přestane být schopna plnit své alianční závazky a zajistit svou obranu.