Česko-ruské vztahy a vzdělávání

27.duben 2012   Autor :  Veronika Novoselová

V posledních deseti letech byl zaznamenán neuvěřitelný přísun ruských/rusky mluvících absolventů na české vysoké školy. Rusky mluvící zájemci mezi studenty-cizinci tvoří největší početní skupinu. Na otázku, co to přináší České republice, která investuje do jejich vzdělání a „bere“ tato místa českým uchazečům, existuje několik odpovědí.

Odpověď první. Jedou sem ti nejmotivovanější, ti, kteří dokázali vystudovat další cizí jazyk, aby v něm pak vystudovali svůj budoucí obor. Je to úsilí, ne? Ruští žáci končí středoškolské vzdělání v 16–17 letech, byť ještě neplnoletí, mají větší energii a více času pro studium, končí tudíž vysokou školu dříve a dříve se uplatňují v práci v oboru, získávají tím více a dříve odborné zkušenosti – ve srovnání se západními vrstevníky, kteří stejný středoškolský program absolvují o tři roky později. Během studia pět let investují do české ekonomiky – platí za ubytování, stravování, utrácejí za běžné potřeby. Propagují český jazyk, kterým mluví ve světě 12 milionů lidí. Studenti- -cizinci tvoří dalších pár tisíc ročně, kteří se přidávají k rozvoji a propagaci českého jazyka.

Proč tolik zájemců?

Na tuto otázku slyšíme většinou souhrn odpovědí: kvalitní evropské vzdělání, podobná mentalita, slovanská duše v kombinaci s německým Ordnung, příbuznost jazyka. V neposlední řadě samozřejmě Schengenské vízum a finanční dostupnost životní úrovně. Mnozí se zamilovali do Prahy jako turisté. Mnozí zde mají z 90. let byznys rodičů, tak logicky směřují stejnou cestou. Někteří tady paradoxně zůstali cestou do Kanady nebo Ameriky. Převládající většina sem však jede vědomě, svou životní cestu volí promyšleně a v Česku vidí potenciál pro realizaci svých ideálů.

Dnes začíná být standardem druhé a v některých případech i třetí vysokoškolské vzdělání, doktoráty a tituly v několika oborech, uživí se programy celoživotního vzdělávání a jazykové kurzy. Mnozí ruští studenti jedou do České republiky získat druhé vysoké vzdělání, absolvovat další navazující magisterské, najít školitele pro vědecké práce, roste zájem o programy v anglickém jazyce. Čechy jsou evropským střediskem kultur, jazyků, byznys projektů, pohybu a bodem setkávání mnohých mezinárodních zájmů.

Co čeká ruské absolventy českých vysokých škol?

Statistika říká, že hodně jich zůstane v republice, shánějí práci v oboru. V poslední době se objevily trendy obviňovat cizince z problému nezaměstnanosti v ČR. Při prodlužování pracovního víza se vyžaduje potvrzení vysokoškolského vzdělání. Jsou to ale ti cizinci, co umí jazyk, jsou vyučeni podle evropských standardů, snaží se tu adaptovat a přijmout českou mentalitu. A tady nastává problém – ne vždy česká společnost je ochotna přijmout cizince, je to snad dáno historicky, a tohoto dědictví se společnost jen těžko zbaví. Otázka asimi­lace je složitá nejen v Česku. Politici z Německa, Francie a Anglie přednedávnem konstatovali ztroskotání idejí multikulturní společnosti. Je na čem pracovat. Mnohokrát jsem sama slyšela od ruských studentů, že čeští vrstevníci preferují kontakt v rámci své uzavřené skupiny, že neradi přijímají do své skupiny cizince. Těm zase nezbývá nic jiného než se uzavřít ve svých komunitách, komunikovat v rodném jazyce. Nicméně ti, kteří vystudovali kdekoliv v zahraničí, v cizím jazyce, ať už v češtině nebo angličtině, na studentská léta nikdy nezapomenou. Vrátí se do míst studia se svými dětmi, budou propagovat v zahraničí český jazyk, budou zakládat společné podniky a směrovat svůj byznys do Česka.

I z české strany v posledních letech prudce roste zájem o ruštinu: výuka jazyka na vysokých školách a gymnáziích, studijní stáže v Rusku, ruská kultura. ­Nový impuls dostaly ekonomické a obchodní česko-ruské vztahy. Ty vyžadují nové odborníky v řadě oblastí, a to se znalostí ruštiny a češtiny.

Těžkým časům navzdory

Školství prožívá těžké časy. V celém světě se redukuje financování školství, snižuje se kvalita, rostou nároky, světem hýbá rostoucí mobilita a s tím rostoucí potřeby. Problémy ekologie, rychlých předpovědí přírodních kataklyzmat, hledání zdrojů energie a v neposlední řadě bezpečnost světa, jaderná a vojenská, revoluce a snaha se domluvit, hledání společných cest – nespočetné množství problémů technického, globálního charakteru vyžaduje společné činy a kroky, vytváření vzájemného pochopení na všech úrovních lidské komunikace.

Kdo bude schopen vyřešit tyto problémy? Odborníci vysoce kvalifikovaní ve své oblasti, pro něž je znalost několika cizích jazyků samozřejmostí. Odborníci, jejichž vzdělání odpovídá mezinárodním standardům. Ti, co mají předpoklady pracovat a spolupracovat v kterémkoliv koutku světa. Kdo je připraví? Společné mezi­národní vzdělávací programy, zahrnující to nejlepší, co má každá země. Rusko a Česko mají velký potenciál. Dokáží zajistit přípravu odborníků, kteří budou opravdu schopni řešit aktuální světové potřeby. A tím i naplnit vizi jednotné Evropy v kulturním, ekonomickém, politickém a sociálním životě.