Filantropie v novém kabátu aneb změna legislativního rámce působení nestátních neziskových organizací

20.prosinec 2013   Autor :  Jakub Kříž

S činností neziskového sektoru se lze setkat takřka na každém kroku. Nezaměstnává sice tolik osob jako sektor podnikatelský či státní, ale téměř každého se svými aktivitami jistým způsobem dotýká – ať již jako štědrého dárce, příjemce sociálních služeb anebo člena turistického oddílu.

Mezi právnické osoby neziskového charakteru se tradičně řadí občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti a tzv. církevní právnické osoby. Těch posledních se rekodifikace příliš nedotkne. V ostatních případech však bude mapa neziskového sektoru překreslena.

Spolek – nástupce občanského sdružení

Nový občanský zákoník ruší zákon o sdružování občanů – jeden z prvních polistopadových předpisů, který dal lidem možnost svobodně zakládat spolky, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení. Nahrazuje ho poměrně podrobnou úpravou spolků. Od roku 2014 tak již nebudou moci vznikat nová občanská sdružení.

Tato změna vyvolala mezi některými občanskými sdruženími zbytečnou paniku. Srovnáme-li úpravu spolku a občanského sdružení, dojdeme k jednoduchému závěru: nic dramatického se neděje, spolek je pouze jiné označení pro občanské sdružení – snad jen jeho právní úprava je o poznání podrobnější.

Podrobnost nové úpravy je spíše výhodou. Zákon o sdružování občanů byl až příliš stručný a neposkytoval návod na řešení řady problémů vnitřního života sdružení. Nový občanský zákoník je podrobnější – ovšem tato podrobná pravidla nenutí každému. Spolek si ve stanovách může vytvořit pravidla vlastní, odlišná.

Přechodná ustanovení občanského zákoníku stanoví, že občanská sdružení se od 1. ledna 2014 stanou automaticky spolky. Pokud to některému sdružení nevyhovuje, může přeměnit svoji právní formu na ústav nebo sociální družstvo. Tato přeměna bude z povahy věci spíše výjimečná – jestliže někomu až dosud vyhovovala forma občanského sdružení, nemá příliš důvodů, aby měl problémy se spolkem.

Velká změna, kterou pocítí všechna sdružení, je ukryta mimo nový občanský zákoník. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob zřizuje k 1. lednu 2014 nový spolkový rejstřík. Spolková agenda tak přechází z ministerstva vnitra na krajské soudy – spolkový rejstřík bude fungovat podle stejných pravidel jako rejstřík obchodní. To na jedné straně přinese spolkům novou administrativní zátěž – na straně druhé se stanou o něco důvěryhodnějšími. Jejich smluvní partneři si totiž budou moci ve veřejném rejstříku zjistit, kdo za spolek jedná jako statutární orgán. Až dosud něco nevídaného.

A jaké lhůty si musí stávající spolky pohlídat? Do dvou let mají povinnost změnit svůj název tak, aby vyhovoval novým pravidlům (tj. obsahoval slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, popřípadě zkratku „z. s.“). A do tří let od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku pak mají za povinnost přizpůsobit své stanovy nové právní úpravě a doplnit veškeré údaje do nově zřízeného spolkového rejstříku. Má-li pak občanské sdružení tzv. organizační jednotky s právní subjektivitou (nově označované jako pobočné spolky), musí je do tří let nechat zapsat do spolkového rejstříku, jinak jejich právní osobnost zanikne.

Nadace a nadační fondy

Na první pohled se zdá, že u nadací a nadačních fondů k velkým změnám nedochází – že se pouze přesouvá jejich právní úprava ze zvláštního zákona do občanského zákoníku. Opak je pravdou. Právní úprava nadací a nadačních fondů bude podstatně pružnější a liberálnější. 

Okruh účelů, ke kterým lze nadaci zřídit, nebude již tak svázán jako v současné době; připouští se dokonce vznik rodinných nadací. Odpadá také řada omezení týkajících se hospodářské činnosti nadace. Nově tak budou moci nadace a nadační fondy podnikat, byť pouze ve formě vedlejší činnosti.

Ústav a obecně prospěšná společnost

Na rozdíl od nadací občanský zákoník již nepočítá s obecně prospěšnými společnostmi. Ty stávající mohou nadále vyvíjet svoji činnost a řídit se právní úpravou podle „svého“ zrušeného zákona. Nové však vznikat nemohou. Jejich roli převezmou zapsané ústavy.

Nutno podotknout, že právní úprava zapsaného ústavu se od úpravy obecně prospěšné společnosti příliš neliší. A tak – zdá se – hlavní brzdou transformace obecně prospěšné společnosti na zapsaný ústav bude poměrně dosti sdílený odpor k označení „ústav“. Nechme se proto překvapit, zda například Člověk v tísni zůstane nadále obecně prospěšnou společností, anebo se stane zapsaným ústavem. Má však na výběr i jiné možnosti: mohl by se přeměnit na nadaci nebo nadační fond.