Nahradí obecní policie policii státní?

22.říjen 2012   Autor :  Michal Barbořík

22. srpna 2012 schválila vláda České republiky návrh Ministerstva vnitra, kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a ještě týž den jej postoupila k projednávání do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se jím bude zabývat v nejbližších dnech či týdnech.

Názory se různí

Kolem této novely se ihned rozpoutala vášnivá debata mezi starosty, řediteli obecních policií, poslanci, senátory i odborníky v oblasti bezpečnosti. Zaznívají hlasy, že novela je potřebná, zjednoduší práci obecních policií, udělá pořádek v jejich pravomocích, pomůže ke zlepšení bezpečnosti a veřejného pořádku v obcích. Naproti tomu se ozývá, že návrh nepřiměřeně posiluje pravomoci obecních policií, že by obecní policie měly nahrazovat činnost Policie České republiky. Té se totiž nedostává dostatek prostředků personálních, na investice a stěží i na samotný provoz, v důsledku čehož téměř po celé republice dochází k úbytku policistů, a to zejména tam, kde je jich nejvíce potřeba, tj. v ulicích.

Samotné ministerstvo k tomu uvádí, že návrh vychází z Analýzy možného zefektivnění systému ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti na místní úrovni a vzájemného vztahu Policie České republiky a místních samospráv. Tato analýza byla zpracována Ministerstvem vnitra na základě vlastních poznatků a poznatků Policie ČR, ale rovněž z informací získaných dotazníkovým šetřením, na které odpovídali zástupci samotných obcí, ředitelé obecních policií a Svaz měst a obcí.

Cílem navrhované právní úpravy je podle ministerstva odstranit ze současného znění zákona nedostatky či nejasnosti, které strážníkům mnohdy komplikují jejich práci, v žádném případě nejde podle ministerstva o posilování kompetencí městských a obecních policií na úkor Policie ČR. Návrh se snaží napravit analýzou popsané nedostatky stávajícího znění zákona, přináší změny těch ustanovení, která v aplikační praxi způsobují výkladové nejasnosti a problémy, zpřesňuje dotčená ustanovení, respektive je nahrazuje jednoznačnou formulací.

Kde je pravda?

Kdo tak vlastně má pravdu? Kritici, nebo zastánci novely? Podstata těchto sporů, tak jak bývá u právních textů pravidlem, spočívá v různém výkladu konkrétních ustanovení návrhu zákona, v různém pohledu na to, co má být cílem těchto ustanovení a k čemu v praxi povedou.

Typickým příkladem takových sporů je nově navrhovaná úprava uzavírání veřejnoprávních smluv, na jejichž základě jsou obecní policie oprávněné působit též na území jiných obcí. Nově by mohl starosta obce, na jejímž území se bude konat sportovní, kulturní či podobná společná akce s větším počtem návštěvníků, uzavřít smlouvu s jinou obcí a využít pomoci její obecní policie. Zatímco kritici už v průběhu příprav zákona vyjadřovali obavy z toho, že stát (Policie ČR) rezignuje na zajišťování pořádku a bezpečnosti při konání hromadných akcí, jako jsou např. fotbalová utkání či velké koncerty, a tento úkol budou muset zabezpečovat obce, tak Ministerstvo vnitra ujišťuje, že obecní policie v těchto případech nebude nahrazovat pořadatelskou službu, i nadále bude plnit pouze podpůrnou roli pro Policii ČR a pro příslušný úřad územního samosprávného celku, a v žádném případě tedy nemá jít o nahrazování působnosti Policie ČR ze strany obecních policií, ale naopak o možnost efektivnějšího využití kapacit obcí, které zřídily obecní policii.

U některých nových oprávnění existují principiální spory o to, zda takovým oprávněním má disponovat pouze Policie ČR, nebo z důvodu efektivnějšího zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku i obecní policie. Mezi ně patří rozšíření oprávnění strážníků obecních policií ke vstupu do živnostenských provozoven, které se nově doplňuje o možnost vstupovat i do neveřejných prostor těchto provozoven, a to i po skončení provozní doby (v případech zajištění veřejného pořádku nebo při podezření, že jsou zde osobám mladším 18 let poskytovány alkoholické nápoje). To samé platí i v případě tabákových výrobků. Za účelem kontroly, zda se v hernách nebo podobných prostorách neúčastní hazardní hry nezletilé osoby, je analogické oprávnění strážníků stanoveno i pro vstup do heren, kasin a dalších míst, kde jsou provozovány loterie nebo jiné podobné hry. V návaznosti na to je také nově upraveno oprávnění strážníka k provedení vyšetření na požití alkoholu či jiných návykových látek. Zastánci tvrdí, že je to nezbytné pro efektivní boj proti těmto nezákonnostem, neboť možnosti Policie ČR jsou personálně omezené. Odpůrci pak argumentují tím, že jde o příliš velký zásah do soukromí a takovým oprávněním by měla disponovat pouze Policie ČR.

V každém případě platí, že novela je typickým případem právního předpisu, u kterého je nutné velmi odpovědně vážit zájem na zajištění veřejné bezpečnosti a pořádku (a tomu odpovídající pravomoci orgánů veřejné moci) s ochranou ústavně garantovaných práv a svobod, zejména s ochranou soukromí.

Už teď je z mediálních vyjádření politiků zřejmé, že tento souboj idejí a výkladových stanovisek se na půdě Parlamentu zcela jistě povede. Na přetřes se dostanou i témata, která tato novela neřeší, ale již se stala evergreenem (měření rychlosti vozidel obecní policií). Proto si na odpověď, jak bude vypadat konečná podoba tohoto zákona, který výklad jeho ustanovení převládne a zda skutečně hrozí obavy z nadměrného posilování pravomocí strážníků či z nahrazování stěžejní role Policie ČR obecními policiemi, budeme muset ještě nějakou dobu počkat.

Více informací k této novele, bližší přehled navrhovaných změn či jak je to s oprávněním strážníků pokutovat jízdu na červenou, a další podrobnosti se dočtete na webu www.cicar.cz.