Přestanou jíst Italové těstoviny? Vliv krize na tradiční jídla

  Autor :  Tatiana Wartuschová

Těstoviny patří k Italům neodmyslitelně stejně jako k Čechům pivo. Podle italské Asociace sdružující výrobce těstovin a pečiva však v roce 2012 došlo k propadu konzumace těstovin v Itálii o 12 tisíc tun, přičemž v roce 2011 byla roční spotřeba 25,90 kg na hlavu. To při nabídce více než 200 druhů těstovin – sušených, čerstvých, bezvaječných i vaječných, plněných a neplněných, není asi až tak překvapivé číslo. Jen pro srovnání, v ČR je roční spotřeba těstovin zhruba 7 kg na hlavu.

Co však způsobilo pokles konzumace těstovin? Možná za tím stojí změna životního stylu, respektive stravování italské populace, ale reálnější bude hypotéza, že za vším je krize. Italové byli donuceni víc šetřit. Maso se v některých rodinách začalo konzumovat jen příležitostně a těstoviny se tak opět staly hlavním jídlem a někdy i jediným (pozn. těstoviny se v Itálii tradičně jedí jako první jídlo, podobně jako se u nás jí polévka). I přesto došlo k propadu spotřeby. Vysvětlením by mohlo být to, že podle statistik se prostě vyhazuje méně jídla. Za poslední dva roky došlo k poklesu o 25 %. To znamená, že se vyhazuje i míň nespotřebovaných těstovin. Další příčinou poklesu spotřeby těstovin může být i fakt, že se lidé zřejmě přestali přejídat. Italské matky dělaly vždy hromady těstovin k obědu / večeři, ale situace se změnila v tom ohledu, že vaří skutečný počet porcí. Kombinace různých efektů spotřebních zvyklostí má za následek pokles prodejů. Je to pozitivní z hlediska zbytečného plýtvání, ale není to příliš pozitivní pro ekonomiku.

Spotřeba těstovin roste, ne však v Itálii 

Italské výrobce tak zachraňují zahraniční trhy, protože spotřeba těstovin roste jak v USA, tak v Německu nebo třeba ve Francii. Kromě zahraničních trhů se snaží někteří výrobci přicházet s nabídkou i na zcela netradičních místech. 

Dokážete si představit, že si dáte těstoviny, respektive těstovinový salát v McDonaldu? Barilla se toho nezalekla, takže tento rok si můžete na těstovinách, respektive na těstovinovém salátu s tuňákem pochutnat v italských pobočkách řetězce. Za 5 euro. Zajímalo by mne, jak bude tento produkt úspěšný. Ital si dá raději těstoviny doma a cizinec asi hledá spíš hamburger. 

Příčiny šetření

Pojďme se v rychlosti podívat, co je příčinou šetření italských domácností. Je to především velká daňová zátěž. Podle Bankitalia došlo v roce 2012 k meziročnímu zvýšení daňové zátěže Italských domácností ze 42,6 % na 44 %.

V důsledku toho Italové začali mnohem více šetřit, a to nejen na potravinách, a vrátili se tak ve spotřebě o 20 let zpátky. Podle posledních dat publikovaných Istatem (pozn. italská verze ČSÚ) začátkem července byly výdaje za potraviny v roce 2012 v porovnání s rokem 2011 na stejné úrovni. Změnila se však skladba jídla. 62,3 % domácností nakupuje základní potraviny na úkor kvality a/nebo kvantity (v roce 2011 to bylo jen 53,6 % domácností) a 12,3 % nakupuje jenom v nejlevnějších discontech, přičemž v roce 2011 se to týkalo jen 10,5 % domácností).

To jsou poměrně smutná fakta, když si uvědomíme, že italská kultura se točí kromě jiného kolem jídla. Dobrého jídla. Kvalitního jídla. Hromady jídla. A jídla připraveného z čerstvých potravin. Když jdete do parku nebo jen tak po ulici, slyšíte, jak především italské matky a babičky řeší, co budou dělat k obědu nebo na večeři, a italští muži na sebe na pláži pokřikují, co měli dobrého k večeři předešlý den. Italové se vzájemně zvou na jídlo domů, ale na rozdíl od nás neřeší, co hostům dají. Prostě to vyřeší hromadou špaget a popřípadě to doplní zeleninou a kusem sýra. 

Daňová zátěž domácností je tak vysoká, že se prostě šetřit musí, a Itálie je na tom ekonomicky tak, jak je, takže snižování daní nelze v nejbližší době očekávat. Ale věřím, že těstoviny se budou jíst na Apeninském poloostrově ve velké míře i nadále. Krize nekrize.