Quo vadis, datové schránky?

07. duben 2011   Autor :  Petr Stiegler

Potenciál elektronické komunikace není zdaleka vyčerpán.Velké příležitosti čekají ve státní i soukromé sféře.

Informační systém datových schránek je v ostrém provozu rok a půl a za tu dobu přepravil více než 35 milionů datových zpráv. To je úctyhodné číslo a vezmeme-‑li v úvahu, že se za celou tu dobu obešel bez podstatnějších technických nebo bezpečnostních incidentů, je třeba jeho zavedení považovat za velký úspěch – tedy alespoň pokud jde o komunikaci mezi jednotlivými státními úřady, která tvoří většinu korespondence. Na přelomu roku byl nasazen balík úprav systému, chcete-li jakási verze 1.1, kterou správce systému reagoval na řadu uživatelských připomínek a zkušeností. Objevila se například možnost zrušit povinnou změnu hesla, přibyl adresář, změnilo se vyhledávání, datovou zprávu lze zobrazit i bez 602XML Filleru třeba na počítači v internetové kavárně a další. Tím se podařilo odstranit většinu dětských nemocí a výrazně se zlepšila uživatelská přívětivost.

Komunikace funguje, chybí obsah

To jsou všechno jednoznačně pozitivní změny, které jsou podmínkou pro další rozvoj systému. Podmínkou nutnou, nikoliv však dostačující. ISDS je totiž jen komunikačním kanálem, a tím, co bude nyní rozhodovat o jeho přitažlivosti pro soukromé uživatele, je především nabídka služeb, které jsou jeho prostřednictvím dostupné. Je to podobné jako u internetu: nikdo by si asi nepořizoval kvalitní placené připojení, pokud by neexistovalo dostatečné množství zajímavých webových stránek. Datová schránka může být pro běžné uživatele, právnické a soukromé osoby zajímavá především tím, že si jejím prostřednictvím dokážou efektivně, rychle a bez zbytečných obstrukcí vyřídit své úřední záležitosti. Bohužel se zdá, že se české úřady do rozvoje těchto služeb příliš neženou. Spíše je častější přístup „splnit zákonnou povinnost a více se nestarat“. A někdy ani to ne, protože se stále objevují případy, kdy je nesmyslně vyžadován elektronický podpis tam, kde to není vůbec potřeba, nebo kdy úředník trvá na dodání papírového dokumentu, i když má jednoznačně povinnost akceptovat elektronický originál, zaslaný datovou zprávou. Podle všeho je za tím jednak obrovský konzervativismus veřejné správy a také nevraživost mezi jednotlivými resorty, kdy odmítají podporovat a využívat projekt, vyvinutý jiným úřadem. Asi je stále lepší za drahé peníze stavět portály, které v zásadě dělají všechny to samé. Přitom elektronické agendy jsou výrazně efektivnější a rychlejší – není třeba platit úředníky na přepážkách a na podatelnách, strukturovaná data se bleskurychle dostanou až do počítače úředníka, který agendu vyřizuje.

Abychom ale jen nekritizovali, existují i světlé výjimky. Mezi ně patří ministerstvo financí, respektive daňová správa, která již od minulého roku umožňuje podání daňových přiznání prostřednictvím datových schránek, a to velmi efektivním způsobem prostřednictvím elektronických formulářů a bez nutnosti elektronického podpisu. MF šlo dokonce tak daleko, že je předepsaná pouze XML struktura přílohy datové zprávy, takže pro vytvoření vlastního přiznání můžete použít celou řadu dostupných elektronických formulářů a nástrojů, které umějí finální export do předepsaného formátu. Jediné, co pokulhává, je osvěta. Kdo všechno o této možnosti ví?

Privátní komunikace pokulhává

Od ledna minulého roku je možné využívat ISDS také pro komerční komunikaci. Nejprve to bylo jen pro zasílání elektronických faktur, od července pro jakákoliv sdělení. Bohužel, tato možnost zůstává prakticky nevyužívána. Týdně je takto odesíláno jen několik desítek zpráv. Jaké jsou příčiny?

Nejprve musíme definovat, jak je strukturován trh, co je tím obsahem, který dnes putuje v papírových obálkách a má největší potenciál být substituován elektronickou cestou. Jednoznačně jde právě o faktury, vyúčtování a různé výpisy. Ty dnes chodí převážně obyčejnými listovními zásilkami za 10 korun a Poštovní datová zpráva, což je obchodní název pro placené datové zprávy zasílané mezi soukromými subjekty, se s cenou 15,04 Kč prostě nevyplatí.

Cena, která bude postupně klesat (již od 1. dubna můžeme očekávat určité zlevnění) však není jediným limitujícím faktorem. Mezi další patří existence navazujícího elektronického platebního kanálu a propagace služby, která je dnes poměrně žalostná.

O úspěchu Poštovní datové zprávy totiž bude rozhodovat nejen finanční motivace uživatelů, ale i zájem příjemců, tedy klientů všech bank, dodavatelů plynu i elektřiny a mobilních operátorů, kteří ony faktury a vyúčtování posílají nejčastěji. Je zcela zjevné, že hlavními potenciálními příjemci elektronicky zasílaných faktur jsou drobní uživatelé internetového bankovnictví – domácnosti a malí podnikatelé. Jenže pokud jsou nuceni byť z elektronicky zaslané faktury přeťukat údaje do internetového bankovnictví, v lepším případě za pomoci Ctrl-C a Ctrl-V, není to žádná výhra. Tou zásadní změnou by mohla být možnost automatického importu dat do elektronického platebního nástroje, ať už jím bude internetové bankovnictví nebo jiná služba, využívající platební karty. To však dnes nikdo nenabízí.

Datová schránka v internetovém bankovnictví?

Přesto i v této oblasti můžeme vidět blýskání na lepší časy. V Poslanecké sněmovně leží poslanecký návrh novely několika zákonů, který v případě schválení umožní propojení datové schránky právě například s účtem u internetového bankovnictví, ale i jiných služeb. Tím by bylo jednoznačně umožněno právě zmiňované propojení – samozřejmě se souhlasem uživatele. Na rozdíl od dosavadních pokusů (např. eFaktura České spořitelny), které jsou založeny na specifickém technologickém řešení, kdy banka musí na jedné straně získat vystavovatele a na druhé straně i klienty, by využití ISDS bylo mnohem jednodušší. Vystavovatel faktury ji zašle svému klientovi do datové schránky a banka jen zajistí import faktury do internetového bankovnictví. Jedinou podmínkou je dohoda na jednotném formátu elektronických faktur, která nemusí být také složitá – nabízí se například standardizovaný ISDOC. Je jasné, že minimálně některé banky v tom vidí velkou příležitost. Důkazem může být například i vyjádření Jana Lamsera pro internetový Portál Lupa v únoru tohoto roku, kde avizoval jednoznačný zájem o tuto oblast.

Pokud by v uvedené iniciativě někdo viděl nemístnou podporu komerčního podnikání, je třeba připomenout, že na zvýšení počtu komerčních zpráv nejvíce vydělá stát – jednak tím, že se i pro něj zlevní služby, protože tak je celý mechanismus nastaven, a jednak v podobě zvýšeného výběru DPH, protože platba za datovou schránku je na rozdíl od listovních zásilek DPH zatížena. A to nemluvím o zvýšeném komfortu pro uživatele.

Jak je vidět, Informační systém datových schránek má před sebou velkou budoucnost. Zda bude naplněna, o tom rozhodne stát sám, pokud se dokáže shodnout na podpoře této komunikace a pokud umožní výraznější využití systému v komerční komunikaci.