Rovné příležitosti mužů a žen – Téma pro Českou republiku i její samosprávy

  Autor :  Marek Pavlík

Téma rovných příležitostí žen a mužů je dlouhodobě zmiňováno jako jedna z priorit českých vlád i na úrovni Evropské unie. Je třeba přiznat, že na státní úrovni v České republice je větší podpora řešení a rozvíjení tématu více deklaratorní. V tomto ohledu je zajímavější podívat se do prostředí Evropské unie.

Stojíme na prahu dalšího programovacího období a čeká nás začátek vypisování výzev z nových operačních programů. Vedle toho, že veškeré principy přidělování evropských dotací se musí řídit principy dodržování rovných příležitostí žen a mužů, je třeba zmínit, že velmi důležitou roli v tomto směru bude hrát Operační program Zaměstnanost (OP Zaměstnanost), který byl schválen vládou. 

V OP Zaměstnanost je na podporu řešení aktivit genderu konstituována samostatná prioritní osa. Příjemcem dotací budou vedle orgánů státní správy a příslušných orgánů i samosprávy (obce a kraje). 

Samosprávy budou moci z evropských prostředků kofinancovat projekty, jež jim pomohou implementovat moderní přístupy i trendy v oblasti genderu. České samosprávy mají v této oblasti stále výrazný deficit zavádění genderových nástrojů pro zlepšení života a chodu obce, ačkoli již v minulém programovacím období byly projekty, které přinášely pozitivní efekty. Na české samosprávné úrovni se tak nenacházíme v nulovém bodě, ale máme položený určitý základ, na který bude třeba dobře navázat. Za příklady dobré praxe na českých samosprávách, které byly v minulém programovacím období realizovány, lze považovat zavádění např. následujících aktivit:

— genderový audit,

— zpracování metodiky a zavádění rovného přístup do úřadu,

— nastavení systému flexibilního zaměstnávání,

— vzdělávání zaměstnanců úřadu v oblasti rovných příležitostí a adaptace žen a mužů, kteří se vrací po rodičovské/mateřské dovolené,

— vznik systému odborného poradenství v tématu genderu, 

— vytvoření místností pro rodiče s malými dětmi v prostorách úřadů.

Podnětné pro Českou republiku i její samosprávy můžou být rovněž zahraniční praxe, např. Švédsko. Je třeba poznamenat, že Švédsko je příkladem země, která je v otázce zavádění rovných příležitostí žen a mužů jinde než naše země, ovšem lze se v něm řadou věcí inspirovat. Švédské specifikum netkví jen ve vytvoření legislativního prostředí, ale v samotném vnímání a přístupu k tématu, a to jak ze strany obyvatel, tak ze strany organizací a úřadu. Stát musí samozřejmě vytvořit prostředí, ale řada aspektů je poté na realizaci a iniciativě samotných organizací a úřadu, neméně důležitou roli hraje i samotné vnímání stereotypů a rolí v otázce genderu.

Zde uvádíme několik příkladů fungujícího systému ze Švédska:

— Těhotenství není překážkou a dítě není bariérou v zaměstnání, a to jak ze strany vnímání rodičů, tak organizací, úřadů. 

— Upřednostňuje se individuum, nikoli rodina. To umocňuje rovnost mezi pohlavími a umožňuje švédským matkám pečovat o rodinu i pokračovat v kariéře.

— Vysoká podpora a prostředí pro využívání zkrácených úvazků.

— Švédské firmy a úřady jsou pro-aktivní vůči rodičům (zřizování dětských koutků, péče o dítě atd.).

— Běžnou praxí je nárok na společnou rodičovskou dovolenou.

— Výrazná role ombudsmana, který dohlíží a upozorňuje na diskriminaci ve společnosti. 

Je zřejmé, že zavádění principů rovných příležitostí je velkou výzvou nejen pro naše samosprávy, ale i pro další oblasti. Přidaná hodnota zavádění genderových přístupů na naše úřady i do společnosti je veliká, Česká republika má proto před sebou velký potenciál, který by byla škoda nevyužít.