Školství: Postoupí do dalšího ročníku, či propadne?

30.září 2011   Autor :  Miroslav Hyrman

V programovém prohlášení vlády P. Nečase je oblasti školství, mládeže a tělovýchovy, vědě a výzkumu věnována mimořádná pozornost, což ovšem není až tak výjimečná situace vzhledem k tomu, že v podstatě každá nově nastupující vláda se školstvím zaštiťuje a jeho rozvoji přikládá prioritní důležitost. Uznání se ostatně ministru školství již dostalo i od prezidenta ČR Václava Klause, který Josefa Dobeše označil za nejlepšího polistopadového ministra školství.

 

Ponechme nyní stranou proklamace a pochvaly, koncepty smluv s rodiči problémových dětí či pro začínající učitele jistě zajímavé zvýšení tarifních platů a pokusme se o konkrétní analýzu výsledků nejsledovanějších školských reforem v prvním roce Nečasovy vlády. 

Bude jich méně?

MŠMT provedlo několik hloubkových auditů a na jejich základě se pokouší postupně snižovat počty zaměstnanců a zrušit i některé organizace, které jsou v jeho gesci. Ministr předpokládá, že z původních sedmnácti organizací by měly zůstat pouze tři tzv. podpůrné organizace a počet 450 úředníků v organizacích přímo řízených ministerstvem by měl být zredukován na pouhých 60. Ministr uvažuje v případě snižování počtu úředníků v horizontu dvou až tří let. V případě rušení a slučování jednotlivých institucí a současném rozšiřování agendy stávajících je ovšem nutné si uvědomit, že nelze v žádném případě ignorovat školský zákon a Ústavu ČR (zvl. Čl. 2, odst. 3 a Čl. 79, odst. 1 a 3) a rozhodovat se podle stranických pokynů. Ministerstvo uvádí jako důvod slučování zjednodušení byrokratického aparátu a finanční úspory, ovšem zároveň dodává, že v první fázi nelze žádné úspory očekávat. 

Splnila očekávání?

Událostí, která ovšem byla velice očekávána, byla premiéra jednotné maturitní zkoušky. Ministr školství považoval její průběh za úspěšný. Zásadní otázkou, kterou je nutné si v souvislosti se zavedením jednotné maturitní zkoušky položit, je, co bylo od 14 let připravovaného srovnání očekáváno? Pokud se maturitní zkoušky měly stát kritériem pro přijetí ke studiu na vysoké školy, tak tento cíl rozhodně naplněn nebyl. Řádným termínem maturitní zkoušky neprošel téměř každý pátý žák, který zkoušku konal, potvrdila se i skutečnost obecně známá: ­výsledky studentů gymnázií se liší od vý­sledků absolventů učilišť. Pokud si uvědomíme finanční náročnost maturitní zkoušky, tj. doposud jsou vynaložené náklady přibližně 750 milionů korun, je nutné hledat jiná pozitiva, která by novou maturitní zkoušku obhájila. Lze souhlasit s MŠMT, že státní maturita není cíl, ale nástroj ke zvýšení kvality vzdělávání, výsledky by měly vést k formulování opatření cílených ke zvýšení kvality a relevance vzdělávání. Pokud by ovšem měly být každoroční náklady ve výši 200 milionů korun, bude více než žádoucí realizovat konspekt jednoduchého testování zcela nebyrokratickým způsobem, např. prostřednictvím internetu. Ostatně tento způsob testování se připravuje pro žáky 5. a 9. tříd základních škol.

„Výsledky maturitní zkoušky jsou rozsáhlou, hlubokou i detailní výpovědí o podstatné části výsledků středoškolského vzdělávání.“ (MŠMT)

K jarnímu termínu maturitní zkoušky bylo přihlášeno 98 762 maturantů, což je 77 % z věkového ročníku. V roce 1991 mělo maturitu 30 % obyvatel, v roce 2001 36 % obyvatel. (Zdroj: MŠMT)

Zkoušku nekonalo 9,7 % přihlášených. Řádným termínem neprošel téměř každý pátý žák, který zkoušku konal, celkem tedy neprospělo 19,5 % maturantů. 

Jak zvýšit vzdělanost?

Reformu rovněž potřebuje české vysoké školství. Značně kontroverzní téma, které se Nečasova vláda chystá řešit, je školné na vysokých školách. Reforma terciárního vzdělávání se ovšem nemůže odvíjet pouze od zavedení školného. To problém nevyřeší, ba naopak situaci celkově značně zkomplikuje, proto je nutné provést důkladnou analýzu, zintenzivnit systematickou práci na předkládaných návrzích a především naslouchat odborníkům z praxe, což ostatně platí pro všechny připravované zákonné normy. Pak se nemůže stát, že by se vzdělanost zvyšovala pouze na stránkách vládního programového prohlášení.

Zásadní změny čekají i české vysoké školy: změní se systém financování a řízení, rozšíří se profesně zaměřené bakalářské vysoké školy, připravuje se zavedení tzv. odloženého školného. 

Takže postoupí, či propadne? V tomto případě by konečnou klasifikaci rozhodl reparát čili opravná zkouška z některých částí školský reforem A zcela určitě by to měla být zkouška komisionální.