Sociální sítě mění podobu podnikání

25.duben 2013  

O bolestných změnách podnikání v Evropě, využívání moderních technologií a pestrosti pracovních kolektivů, na nichž staví úspěšné firmy, nutnosti provázání vzdělání s praxí, bankách talentů a dopadech hospodářské krize. Rozhovor s Milanem Novákem, generálním ředitelem Grafton Europe.

Stojíte v čele velké mezinárodní firmy, která řídí svou činnost z Prahy, sledujete vývoj trhů práce a spolupracujete s největšími firmami po celé Evropě. O té se často mluví jako o regionu, který sice o inovacích a konkurenceschopnosti hodně mluví, ale v realitě – obzvláště co se týče využívání moderních technologií a informačních technologií – zaostává za zbytkem světa. Vidíte to také tak?

V rámci své pozice se pohybuji hlavně ve střední a východní Evropě a musím říct, že zde vidím snahu se inovacím a konkurenceschopnosti opravdu věnovat. Jsou místa a projekty, které rozhodně patří ke špičce ve svém oboru celosvětově, ať už v oblasti informačních technologií, automobilovém průmyslu či moderní medicíny apod. Nicméně je nutno říci, že Evropa je velmi komplexní region s dlouhodobou historií, mixem národů, kultur, názorů a směřování, proto pokud ji vnímáme jako celek, myslím, že to má relativně těžké v konkurenci s rozvíjejícími se trhy v Asii či Americe. Ne vždy totiž lze hovořit o sjednocené strategii a vzhledem ke komplexitě není Evropa místem, kde by se změny realizovaly rychle a jednoduše.

Diverzita jako klíč k úspěchu

Působíte i v Pobaltí, jež je proslulé experimentováním v oblasti využívání IT ve firmách i státní správě. Je tento rozdíl viditelný ve vašich aktivitách, při práci s klienty?

Faktem je, že se v některých zemích objevují inovace daleko rychleji. Pobaltským zemím se podařilo nalákat několik významných IT firem, které zde založily své pobočky, vzpomenu například Skype v Estonsku, CSC, Microsoft a IT oddělení společností, jako je Barclays či Western Union v Litvě nebo Accenture v Lotyšsku. A samozřejmě spousta dalších lokálních i mezinárodních IT společností. Investice do technologií je patrná i v práci se státní správou, která využívala možnosti on-line komunikace dříve než jiné země v regionu.

Pro nás je samozřejmě velmi zajímavé využívání moderních technologií při výběru a náboru zaměstnanců, a to platí napříč západní i východní Evropou. Pro řadu našich klientů je již běžné, že se pohovor vede přes video Skype či video konferenci, existují formy Video CV, on-line verze psychometrických testů, on-line reference. Nejvýznamnějším posunem je však fenomén sociálních sítí, který změnil řadu zavedených postupů. Firmy si hledají informace o kandidátech na sociálních sítích a sociální sítě se stávají důležitým prostředkem pro získávání práce. Velkou revolucí v oblasti recruitmentu přinesla profesní síť LinkedIn, která spojuje řadu profesionálů a pro personálně poradenské a headhunterské společnosti se stala zdrojem kandidátů i informací o nich. Je obdivuhodné sledovat, jak rychle LinkedIn reaguje na požadavky svých uživatelů. Přidává funkce, které umožňují propojovat profesionály mezi sebou i prezentovat profily uživatelů potenciálním zaměstnavatelům. Pro zaměstnavatele je naprosto zásadní využívání moderních technologií k zviditelnění jejich značky jako zaměstnavatele. Tady vidím ještě spoustu prostoru pro zlepšení u řady našich klientů. Velmi rychle a zajímavě roste také zájem mladé generace o přístup k informacím přes mobilní přístroje (chytré telefony, tablety apod.), což značí novou dimenzi v oblasti hledání práce či zaměstnanců.

Mezi vašimi klienty jsou firmy, které jsou na špici ve využívání moderních informačních technologií. Jaké jsou dle vás trendy posledních let?

Klíčovým pojmem je diverzita. Moderní IT společnosti kladou velký důraz na inovace a jsou přesvědčeny, že kreativita a inspirace vychází z diverzity pracovní síly. Pokud chtějí podpořit svůj růst, musí pracovat s rozmanitostí talentu. Vidíme proto velmi silný trend v náboru zaměřený na vyváženost výběru mezi ženami, muži, zaměřují se také na různorodost věkovou, kulturní i rozličnost vzdělání a praxe z různých oborů. Kladou velký důraz na složení týmů a jejich schopnost vytvářet přidanou hodnotu a dlouhodobě udržitelný růst. Diverzita je velkým tématem IT společností a řekl bych, že jsou v tomto dále než jiné obory. Právě v inovacích je základ úspěchu. Firmy, které nebyly úspěšné, zanedbaly z mého pohledu právě oblast inovací, vývoje, R&D.

Pár slov anglicky již nestačí

Jak se mění v posledních letech požadavky na úspěšného zaměstnance?

Požadavky se nepochybně zvyšují. Když přišla krize, očekávalo se, že s rostoucí nezaměstnaností bude na trhu spousta uchazečů o zaměstnání a firmy tím budou mít více možností výběru. Paradoxem je, že krize zároveň donutila firmy zamyslet se nad kvalitou a kompetencemi zaměstnanců a v této turbulentní době navýšily požadavky na zaměstnance tak, aby mohly díky nim zvyšovat i svou konkurenceschopnost. Takže tady máme situaci, kdy je nezaměstnanost vyšší, ale firmy často nemůžou najít ten správný talent pro svou organizaci. Typický příklad je nábor absolventů. Dříve stačilo umět pár slovíček anglicky, nyní umí absolventi klidně 2–3 cizí jazyky a firmy jsou daleko selektivnější.

Jaká je dle vás role školy a formálního vzdělání pro zvládnutí moderních technologií? Máte nějaký návrh, jak zvýšit možnost uplatnění absolventů na trhu práce?

Role školy a vzdělání je naprosto zásadní. Myslím, že se náš vzdělávací systém musí více ubírat směrem k inovacím, rozvoji kreativity, úzce se propojovat s reálným světem byznysu. Spolupráce s IT společnostmi již během studia je nevyhnutelná. Vnímám, že v této oblasti došlo k posunu, ale zároveň je zde ještě velký prostor udělat více. Ve chvíli, kdy k nám přichází absolventi a hledají pracovní uplatnění, je stále velká proporce těch, kteří sice mají určitou technickou znalost v akademické rovině, ale jejich integrace do pracovního života bude stát zaměstnavatele ještě spoustu úsilí. Vzdělávací systém by nám mohl více pomoci při překlenutí této adaptační fáze, přechodu z teorie do praxe.

Jak se projevuje rozvoj IT ve vašich vlastních aktivitách?

Naše práce je v podstatě založena a řízena technologiemi. Práce s uchazečem o zaměstnání probíhá do velké míry v elektronické podobě, samozřejmě kromě osobního pohovoru, který stále považuji za nenahraditelný. Naše služby se postupně mění. Snažíme se právě přes technologie být blíže našim zákazníkům. Před nedávnem jsme spustili novou webovou stránku, která bude postupně rozšířena o on-line služby kandidátům i firmám. Již nyní zpracováváme elektronicky docházky zaměstnanců, vytváříme market a business inteligence platformu, na které budou založeny naše další produkty. Ty by měly umožnit klientům dostat se lépe ke svým kandidátům, například sledovat jejich vývoj a komunikovat s nimi ještě předtím, než se stanou zaměstnanci. Nazýváme to prací s externí skupinou talentů, tzv. talent bankou, kterou pro řadu z našich klientů spravujeme. Kandidátům umožníme testovat své schopnosti a zvyšovat své šance na úspěch při výběrovém řízení právě přes on-line moderní technologie. Tohle je jen střípek inovací, které budeme implementovat. Příjemné pro nás je, že se majitelé naší společnosti rozhodli vytvořit centrálu pro Evropu v Praze. Proto se naše vývojové oddělení tvoří v Praze a momentálně jej rozšiřuje o nové schopné IT odborníky.