Zaměstnavatelé s více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením – byznys, nebo charita?

22.únor 2013  

V České republice rozlišujeme z pohledu této cílové skupiny volný a chráněný trh práce. Za chráněný trh práce lze považovat zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením v průměrném přepočteném počtu z celkového počtu zaměstnanců.

Tradice v zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Chráněný trh práce má v České republice dlouhodobou tradici. Již před rokem 1989 byla zřizována družstva invalidů, kam byly tyto osoby v rámci povinné zaměstnanosti „umísťovány“. Porevoluční změny zasáhly i tuto oblast a mnohým z těchto subjektů se podařilo úspěšně transformovat tak, že byly schopné v dalším období obstát v podnikatelském prostředí. Podmínkou pro jejich existenci byla a je podpora státu. V průběhu více než dvaceti let se charakter podpory měnil až do dnešní podoby, která se ustálila na tom, že jsou těmto zaměstnavatelům poskytovány příspěvky na zřízení a provoz pracovního místa a mzdu zaměstnance se zdravotním postižením.

Zásadní změnou v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále též OZP) bylo od roku 2005 legislativní zakotvení nárokového příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením do zákona o zaměstnanosti. Dosud poskytovaná podpora byla vždy nenároková, na základě posouzení situace konkrétního zaměstnavatele Úřadem práce ČR. Nutnost získání nároku, tj. jistoty a ekonomické stability, byla ze strany zaměstnavatelů argumentována nezbytností vyrovnat specifika spojená s úbytkem pracovního potenciálu těchto zaměstnanců. Zaměstnavatel obvykle musí přizpůsobit pracovní podmínky a respektovat specifika spojená s konkrétním onemocněním zaměstnance. Měřitelnost tohoto úbytku vůči konkrétní pracovní pozici je však diskutabilní. 

Pro účely zaměstnanosti je za osobu se zdravotním postižením považován ten, kdo je uznán orgánem sociálního zabezpečení invalidním v prvním až třetím stupni invalidity. Až do konce roku 2008 byla výše tohoto příspěvku diferencována podle stupně invalidity (pro osoby ve třetím stupni invalidity byl příspěvek vyšší). Od roku 2009 byla výše příspěvku sjednocena (8 000 Kč měsíčně) a došlo k dalším omezením, z nichž asi nejvýznamnější byla skutečnost, že příspěvek byl poskytnut na zaměstnance pouze jednomu zaměstnavateli, bez ohledu na vícečetné pracovní poměry. Již v tomto období se totiž v plné síle objevily nekalé praktiky ze strany některých zaměstnavatelů ve snaze využít příspěvek ve svůj prospěch.

Úprava podmínek pro přiznání příspěvku

Zásadní změna nastala od 1. 7. 2012, kdy došlo k úpravě podmínek, za kterých na tento příspěvek získá zaměstnavatel nárok. Dosud to byl pouze výše zmíněný podíl více než 50 % zaměstnanců s postižením a bezdlužnost zaměstnavatele. Z praxe vyplynulo, že je to naprosto nedostatečné, zejména vzhledem k zajištění skutečného zaměstnávání této cílové skupiny. Nezřídka docházelo k případům, že zaměstnavatel pobíral příspěvek, aniž by přiděloval zaměstnancům práci, navíc si část příspěvku nechával pro sebe formou srážek ze mzdy. 

Nová právní úprava stanovuje, že příspěvek bude poskytován pouze na zaměstnance, kteří pracují na vytvořených nebo vymezených chráněných pracovních místech. Za tímto účelem Úřad práce ČR vymezí či vytvoří potřebný počet chráněných pracovních míst u zaměstnavatelů, kteří vytvářejí vhodné podmínky pro zaměstnávání OZP. Příspěvkem budou hrazeny prostředky vynaložené na mzdy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů (maximálně 8 000 Kč měsíčně). Pro účely výše ­příspěvku se do mzdových nákladů nezahrnují naturální mzda a vybrané srážky ze mzdy. Po 12 kalendářních měsících od obsazení chráněného pracovního místa vzniká zaměstnavateli nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající prokázaným dalším nákladům vynaloženým na zaměstnávání OZP (nejvýše 2 000 Kč měsíčně na jednu OZP); dalšími náklady jsou v podstatě provozní náklady spojené se zaměstnáváním OZP.

Počet zaměstnavatelů se do roku 2011 více než ztrojnásobil a počet zaměstnanců se zdravotním postižením těchto zaměstnavatelů vzrostl z 13 tisíc na téměř 34 tisíc.