Změny právního prostředí pro podnikatele od ledna 2012

  Autor :  Petr Kolář

Stabilita, předvídatelnost, srozumitelnost – to všechno jsou vlastnosti, o nichž si může český právní řád nechat pouze zdát. Jen pro zajímavost – v posledních letech je do Poslanecké sněmovny předkládáno více než 150 návrhů zákonů za rok a každý rok skutečně vyjde ve sbírce zákonů téměř 90 nových zákonů a přes 200 nových podzákonných právních předpisů.

Tento článek přináší pouze krátký výběr nejdůležitějších novoročních změn zákonů klíčových pro české podnikatelské prostředí. 

Změna zákoníku práce 

Jedná se o rozsáhlou novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, která pod číslem 365/2001 Sb. nabývá účinnosti k 1. lednu 2012. Hlavním cílem rozsáhlé novely je zdůraznění principu autonomie vůle účastníků základního pracovněprávního vztahu. Novela dále v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu zdůrazňuje vztah subsidiarity občanského zákoníku vůči zákoníku práce – to znamená, že nebude-li zákoník práce obsahovat jinou právní úpravu, musí být v pracovněprávních vztazích použit občanský zákoník.

Novela ovšem obsahuje i řadu velmi praktických změn pro zaměstnavatele i zaměstnance. Například nově doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nebude přihlížet.

Nově též bude moci zaměstnavatel sjednat s vedoucím zaměstnancem zkušební dobu v trvání až 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru. I nadále však platí, že zkušební doba musí být výslovně sjednána, nesmí být dodatečně prodlužována a doba jejího trvání nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.

Větší míru flexibility přináší i změna výše odstupného v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele. Trval-li pracovní poměr u zaměstnavatele méně než 1 rok, nově se bude vyplácet pouze jednonásobek zaměstnancova průměrného výdělku. Dvojnásobek potom v případě, že pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, a dosavadní trojnásobek pouze v případě, že zaměstnancův pracovní poměr trval alespoň 2 roky.

Změna se dotkne i tzv. smluv sjednávaných mimo pracovní poměr, zvláště pak dohod o provedení práce. Maximální rozsah, na který bude možné tuto dohodu u jednoho zaměstnavatele písemně uzavřít, se sice zvyšuje ze současných 150 hodin na 300 hodin ročně. Zároveň však budou dohody s měsíční odměnou vyšší než 10 tisíc korun podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Změna zákona o rozhodčím řízení 

V prvních měsících příštího roku nabude účinnosti také významná novela zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o výsledek dlouhotrvající diskuze ohledně vhodnosti a přípustnosti využívání tohoto alternativního způsobu řešení sporů, zejména pak v oblasti úpravy spotřebitelských smluv. Zákon nově stanoví, že sjednává-li se rozhodčí smlouva pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv, musí být sjednána samostatně a nikoliv jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, jinak je neplatná. Vyšší míru ochrany spotřebitele má zajistit i nový rejstřík rozhodců vedený Ministerstvem spravedlnosti – pouze rozhodci zapsaní na tomto seznamu budou moci rozhodovat spory ze spotřebitelských smluv. 

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim 

I přes uplatnění suspenzivního veta prezidentem republiky schválil parlament zcela nový zákon zavádějící do českého právního řádu průlomový institut možného trestního postihu právnických osob. Nový zákon vyjmenovává rozsáhlý seznam skutkových podstat trestných činů definovaných v trestním zákoníku, jichž se může dopustit i právnická osoba, a to v případě, že protiprávní čin byl spáchán jejím jménem, v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, a za předpokladu, že takto jednal její statutární orgán nebo jiná osoba, která je oprávněná jménem nebo za právnickou osobu jednat, nebo ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídicí nebo kontrolní činnost, nebo dokonce i zaměstnanec při plnění pracovních úkolů. 

Právnická osoba ovšem bude odpovídat za trestný čin jen tehdy, jestliže ­zaviněně neučinila nezbytná opatření k odvrácení nebo odstranění následků uvedených u jednotlivých trestných činů. Za porušení zákona bude možné právnické osobě uložit tyto tresty: zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí nebo v případě nejlehčích deliktů uveřejnění rozsudku.