Bude po volbách bezpečněji?

22.listopad 2013 | Autor: Michal Barbořík

Jednou z oblastí, které se volební sliby a programy politických stran v žádných volbách nevyhnou, je otázka vnitřní bezpečnosti, boje proti nejrůznějším druhům kriminality, změn v trestní politice státu. Marně bychom hledali stranu, která by neslibovala, že za její vlády bude více policistů v ulicích, budou přísněji trestáni zločinci a hasiči budou mít lepší techniku.

Na odpověď na otázku položenou v názvu tohoto článku si budeme muset ještě nějakou dobu počkat, nicméně již nyní si můžeme alespoň před­stavit priority, se kterými v oblastech vnitřní bezpečnosti státu a jeho trestní politiky šly do voleb politické strany, jež budou mít zastoupení v nové Poslanecké sněmovně, obzvláště pak se zaměřením na ty, které jsou nejčastěji zmiňovány jako rozhodující pro složení (či podporu) budoucí vlády.

Podobnost nikoli náhodná

Programy ČSSD, hnutí ANO 2011 a KDU-ČSL mají v těchto oblastech velké množství styčných bodů. Ovšem právě v této problematice to není až tak s podivem, neboť proti zločinu a dalším neřestem chce bojovat každý a bez policistů v ulicích a přísných trestů pro pachatele to nejde. Své jistě hraje i to, že volební programy jsou zde poměrně obecné, a dokud se nezačnou řešit detaily toho, kde více policistů vzít a z čeho je zaplatit, jak konkrétně slibované změny provést apod., tak si všichni krásně notují.

Ale již konkrétně k věci, tedy spíše k programům. Strany se shodnou, že Česká republika by měla mít více policistů. ANO k tomu dodává, že to zajistí snížením administrativní zátěže poli­cejních složek, ČSSD navíc vyzdvihuje omezení přesčasů sloužených bez nároku na odměnu (avšak o to více policistů bude muset zaplatit), 10% navý­šení tarifních platů a „spravedlivé odměňování“ (ve smyslu narovnání odměn mezi funkcionáři a řadovými příslušníky). Zlepšení podmínek slibované všemi stranami by se mělo týkat rovněž hasičů, a to jak profesionálních, tak dobrovolných. Za zmínku pak jistě stojí záměr KDU-ČSL podporovat „občanské dobrovolnické bezpečnostní sítě“, kdy z textu je patrné, že nejde pouze o dobrovolné hasiče, nicméně jaké další (dosud neexistující) dobrovolníky v oblasti bezpečnosti má strana na mysli, to se již v programu nedočteme.

Proti kšeftování s doplatky na bydlení

Novým významným prvkem volebních programů politických stran před těmito volbami je situace v sociálně vy­loučených lokalitách. Nosnými body v tomto tématu jsou zamezení kšeftování s doplatky na bydlení ze strany některých majitelů ubytoven pro sociálně nepřizpůsobivé a boj proti lichvě, hazardu a zastavárnám (nejen v těchto lokalitách).

Vedle zvýšení bezpečí v sociálně vyloučených lokalitách a jejich okolí strany vyzdvihují i další oblasti trestné činnosti, na které by se chtěly zaměřit – boj proti kyberkriminalitě a zneužívání in­ternetu (ČSSD, KDU-ČSL), proti orga­nizovanému zločinu (ANO), kriminalitě ­mládeže, extremismu a terorismu (KDU-ČSL, která zároveň vyzívá k dialogu s islámskými duchovními autoritami v Evropě, při trvání na tom, že tyto musí důsledně odsuzovat teroristické útoky).

Jako jedno z opatření v boji proti organizovanému zločinu mají všechny tři strany ve svých programech zavedení majetkových přiznání. Zatímco ČSSD a KDU-ČSL je hodlají uplatňovat široce, hnutí ANO s nimi počítá v té podobě, že obvinění ze závažné hospodářské a finanční kriminality a organizovaného ­zločinu budou mít povinnost prokázat ­původ nabytého majetku, a pokud tak neučiní, bude jim tento majetek zdaněn.

Všechny tři strany kladou rovněž důraz na posílení nezávislosti státního zastupitelství, hnutí ANO a KDU-ČSL pak přímo v programech zmiňují i vytváření specializovaných protikorupčních složek státního zastupitelství. Hnutí ANO vedle odpolitizování státního zastupitelství požaduje také odpolitizování Policie ČR, a to mimo jiné tím, že nejvyšší státní zástupce či policejní prezident by byli jmenováni a odvoláváni parlamentem. ČSSD a hnutí ANO pak požadují rovněž zavedení nezávislé kontroly činnosti zpravodajských služeb.

V oblasti trestní politiky hnutí ANO a KDU-ČSL hodlají prosazovat nový, respektive zmodernizovaný trestní řád s důrazem na zrychlené formy trestního řízení, ale i prvky prevence či posílení práv obětí trestných činů. ČSSD a hnutí ANO se dále zaměřují na změny v oblasti vězeňství, kde kromě jiného akcentují posílení a zefektivnění programů ­zacházení s odsouzenými tak, aby odsouzení byli řádně připraveni na život po jejich propuštění a lépe se tak předcházelo recidivě trestné činnosti. KDU-ČSL zmiňuje zásadní roli prevence při snižování kriminality mládeže.

Migrační politika chybí

Migrační politiku ve svém programu zmiňuje pouze KDU-ČSL, která chce prosazovat vstřícný přístup vůči těm, kteří mají dle mezinárodního práva nárok na azyl a chtějí se integrovat, zatímco nelegální migraci hodlá důsledně potírat.

V mnoha ohledech se u výše uvedeného nejedná o recepty nové, řadu z nich měla ve svém programu a schválených koncepcích a strategiích i předchozí, pravicová vláda Petra Nečase a také v letošních volbách se řada těchto bodů prolínala všemi programy napříč politickým spektrem. Důležité ­ovšem je, jakými konkrétními cestami se vláda vydá při realizaci těchto často obecných priorit a jak bude při jejich naplňování důsledná.

Z programů ostatních politických stran, které se ve volbách dostaly do Poslanecké sněmovny, pak pro zajímavost ještě vybírám následující specifické ­programové priority. KSČM – majetková ­přiznání, prodloužení promlčecí lhůty u ­privatizačních zločinů, jednotná organizační struktura Policie ČR. TOP 09 – zavedení vyšetřujících soudců v trestním řízení, společné plány aktivit Policie ČR a obecních policií. ODS – důraz na práci vězňů a jejich povinnost splácet pohledávky, princip třikrát a dost (třetí druhově stejný přestupek v řadě by již byl posuzován jako trestný čin), omezení krádeží kovů a větší dozor obcí nad sběrnami. Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury – zdanění či zabavení majetku, u kterého by nebylo možné při podezření doložit jeho původ, omezené mandáty soudců a státních zástupců, navýšení platů policistů.