Černý trh výrazně omezí jen nižší daně

22.říjen 2012 | Autor: Jan Průša

Tragická úmrtí způsobená metanolem v podvodných lahvích alkoholu vyvolala mnoho otázek, nejen morálních, ale také ekonomických – zejména o nastavení daní a příslušných regulací. Opravdu je český trh s alkoholem ve srovnání s jinými zeměmi EU tak prohnilý, jak o něm někteří tvrdí?

Češi pijí legálně

Data ze Světové zdravotnické organizace (WHO, průměr za roky 2003–2005) vskutku ukazují, že se v ČR prodá velké množství alkoholu. Z přiloženého grafu je však také vidět, že ČR patří mezi země, kde je poměr nedaněného alkoholu vůči daněnému relativně nižší než v jiných evropských státech, které nám jsou dávané za vzor. Tento nedaněný alkohol zahrnuje kromě ilegální výroby i spotřebu oficiálně dovezeného alkoholu (zdaněného jinde), a uvedený údaj proto o velikosti černého trhu vypovídá jen nepřímo.

Přesto z grafu můžeme vyvodit hned několik závěrů. I kdyby nezdaněná spotřeba byla podhodnocená a místo 1,5 litru na osobu (starší 15 let) na rok činila třeba 2 litry, pořád by se jednalo na evropské poměry o relativně malé číslo. Podstatné je, že se v České republice prodá velký objem legálního, v ČR zdaněného alkoholu. Rozhodně tedy nelze tvrdit, že bychom byli výrazně nepoctiví.

Jak velký je černý trh?

Zároveň si lze těžko představit, že černý trh u nás představuje 25 % objemu, jak tvrdily některé expertní odhady publikované v tisku. Znamenalo by to o 3 litry čistého alkoholu na hlavu více, než je odhad WHO. S celkovou spotřebou 20 litrů na osobu starší 15 let bychom se tím dostali nejen úplně mimo evropské měřítko, ale patrně by se jednalo i o světový rekord (v Moldavsku činí příslušný odhad 18,2 litru). Navíc by to znamenalo černý trh v rozsahu 27 000 000 litrů čistého alkoholu, což při 40% destilátech odpovídá 68 000 000 lahví „tvrdého“ pití. Takové neevidované objemy si lze na malém českém trhu představit jen těžko. Pro srovnání – u odhaleného zdroje metanolu v Opavě se jednalo o 15 000 litrů metanolu, tedy o řádově tisíckrát (!) menší objem.

Bylo by mylné představovat si, že český černý trh bují, zatímco jinde tento problém neexistuje. Například odhady britské Taxpayers‘ Alliance z dubna letošního roku ukazují, že ve Spojeném království ilegální tvrdý alkohol zabíral v letech 2006–2010 v průměru 12 % celého trhu, což za toto období představovalo daňové úniky ve výši 2,3 miliardy liber (zhruba 69 miliard korun). U piva se ve stejném období podíl černého trhu odhadoval na 11 % s daňovými úniky 3,2 miliardy liber (96 miliard korun).

Švédský nedostatek

Křiklavým extrémem v uvedeném srovnání je Švédsko, kde se podíl nezdaněné spotřeby na celkové spotřebě odhaduje na více jak třetinu. Neznamená to, že by ve Švédsku nutně působilo tolik ilegálních palíren. Švédi si jednoduše snaží tvrdě represivní politiku svého státu nahradit dovozem, jak jen to je možné.

Někdo by mohl namítnout, že i tak se ve Švédsku vypije méně alkoholu než v ČR. Tak to sice ze statistických dat vypadá, ale může to jednoduše znamenat, že lidé ze Švédska jezdí za alkoholem k nám (tím snižují statistickou konzumaci svou a zvyšují tu naši). Nebo svou skutečnou spotřebu z dovozu jednoduše nepřiznávají (neevidovaná spotřeba vychází z dotazníků a vypovídací hodnota odpovídá upřímnosti dotazovaných). Těžko odhadnout, jak moc je pravděpodobné, že Češi ročně opravdu zkonzumují 1,6× více alkoholu než Švédi. A i kdyby – co na tom záleží?

Příliš vysoké daně

Metanolové otravy opět ukázaly, jak vyšší daně postihují především nízkopříjmové skupiny obyvatel, typicky například na Ostravsku. Dobře zajištěný úředník z ministerstva financí nemá důvod vyhledávat ilegální alkohol a dopřeje si značkový dovozový produkt. Ostatně pokud zaplatí spotřební daň, přispívá tím vlastně na svůj plat (z daní je přece placen) – a tak nejde o nic jiného než o přesun z jedné kapsy do druhé. Naopak tvrdě pracující ostravský dělník nejprve ze svého platu musí třetinu odvést na dani z příjmu a povinných odvodech, a nadto další více než polovinu z ceny i té nejobyčejnější vodky, kterou chce třeba oslavit své narozeniny. Není divu, že se snaží sehnat levnější (nedaněnou) náhradu.

Znovu jsme si v praxi ověřili základní ekonomickou poučku, že vyšší daně motivují spotřebitele snažit se daním uniknout a přímo živí černý trh. Zavedení prohibice pak vede k ovládnutí státu mafií, jak celému světu předvedly USA v letech 1920–1933. Místo unáhlených a nefunkčních opatření, která podporují ilegální mafiánské skupiny, by stát měl více zdůrazňovat svobodnou odpovědnost občanů. Například tím, že vyjme úrazy či nemoci přímo způsobené alkoholem z plně hrazeného veřejného zdravotního pojištění. Motivace a prevence jsou totiž mnohem účinnější než násilné represe.