Česká „euroskepse“ sílí

29.březen 2012 | Autor: Ladislav Mrklas

Ačkoli evropská tématika často plní titulní stránky českých deníků i hlavní televizní zpravodajství, veřejnost ponechává veskrze chladnou a lhostejnou. Z četných výzkumů veřejného mínění ale také vyplývá, že euroskepse české společnosti sílí. Jak vnímá veřejnost euro a nedávné spory o účast ve fiskální dohodě?

Nedávný spor premiéra Nečase s ministrem zahraničí Schwarzenbergem v otázce připojení Česka k fiskálnímu kompaktu vypadal na první pohled dramaticky. Vyjádření obou aktérů byla značně ostrá, jako kdyby se skutečně chystali ukončit koaliční spolupráci. Ve skutečnosti však šlo jen o další přestřelku směřovanou především do vlastních stran a k jádru vlastních voličů. Oba politici jsou natolik zkušení, že jsou si vědomi přinejmenším dvou souvislostí. Význam této evropské dohody, která s nejvyšší pravděpodobností skončí jako mnohé předchozí, tedy jako cár papíru, je velmi omezený. Za rozbití koaliční vlády z takového pro veřejnost malicherného důvodu by obě vládní strany zaplatily obrovskou daň. Osud slovenské pravice je v tomto směru více než silným mementem. Přesto tento spor nelze tak jednoduše odbýt.

85 % Čechů je proti euru

Data z exkluzivního reprezentativního průzkumu agentury Ipsos z přelomu letošního února a března hovoří v několika případech dosti jasně. Vypovídají např. o tom, že Češi nevěří společné evropské měně. S přijetím eura na přelomu února a března 2012 souhlasilo sotva 15 procent české veřejnosti. Navíc jen každý více než třicátý respondent souhlasil bezvýhradně. Odpor vůči přijetí eura jde napříč politickým spektrem.

Nejvíce pro přijetí společné měny byli voliči vládní TOP09. Nicméně i mezi nimi naprosto drtivě převládá odpor, který vyjadřují až tři čtvrtiny sympatizantů „topky“. Voliči opoziční sociální demokracie i vládních občanských demokratů vyjádřili svůj odpor ve zhruba stejné míře. A to bez ohledu na dlouhodobě proklamované postoje „svých“ politických stran. Zvláště zajímavé je to u sympatizantů ČSSD, která je jako strana jednoznačným zastáncem české účasti ve všech evropských iniciativách a dlouhodobě podporuje přijetí společné evropské měny.
Fiskální kompakt zapadl
Z výsledku výzkumu také jasně vyplývá, že 60 % české veřejnosti vůbec nezaznamenalo evropskou dohodu o rozpočtové disciplíně. Tento údaj navíc musíme upřesnit, protože na první, dalšími informacemi nepodpořenou otázku odpověděla kladně jen o něco více než čtvrtina dotázaných. Každý čtvrtý z deseti se k zaznamenání tohoto paktu přihlásil, až když byly dodány informace, o jaký pakt se jedná. Ještě horší je to se znalostí reálií této dohody. Zde se orientoval jen velmi malý vzorek reprezentující asi 5–6 procent českých voličů. A to je také hlavní důvod, proč celá přestřelka ponechala českou společnost v zásadě lhostejnou.

Pozoruhodné výsledky ovšem generovaly i další otázky po znalostech a souhlasu s postoji, které prezentovaly relevantní české strany. Otazníky přitom vyvolává samotný fakt, že daleko více respondentů odpovědělo kladně na dotaz po znalosti oficiálního vládního postoje než na otázku, čeho se tento postoj týkal! Zdá se, že média informovala více, nebo možná srozumitelněji, o postojích českých politických elit než o samotné podstatě uzavřené dohody. I to dobře ilustruje „kvalitu“ české diskuse o evropských tématech.

Informovanější stojí za Nečasem

V každém případě informovanější část české veřejnosti stojí v otázce českého postoje k paktu z velké většiny za premiérem Nečasem. Odmítnutí připojit se schvaluje až 70 % respondentů. Nejvíce za premiérem stojí voliči ODS. Postoj vlády ale schvaluje i většina voličů TOP09 a přibližně polovina voličů opoziční ČSSD. Rozpolcenost názorů voličů TOP09 a ČSSD pak dobře ilustruje fakt, že mnozí z nich podporují jak postoj premiéra, tak jeho kritiku ze strany Karla Schwarzenberga a sociálních demokratů. Z toho lze usuzovat, že postoje politiků nejsou dostatečně transparentní a voliče spíše matou, než aby jim pomáhaly orientovat se v džungli evropských problémů. Nejvíce to platí o voličích sociálnědemokratických, jejichž postoj k evropské integraci a místě Česka v ní vykazuje stále menší soulad s oficiální linií ČSSD.

Rozporuplnost výsledků celého průzkumu na jedné straně potvrzuje přetrvávající malou sílu evropských témat pro politické rozhodování české veřejnosti. Zároveň však tyto výsledky signalizují, že zvláště u stran podporujících současný trend evropského sjednocování (TOP09 a ČSSD) dochází k rozevírání nůžek mezi voliči a jejich stranami. Pro voliče ČSSD patrně nepůjde o velký problém, neboť význam EU pro jejich preference není velký. Větší problém může mít strana vedená Karlem Schwarzenbergem. TOP09, jejíž voliči o celé věci daleko hlouběji přemýšlejí a „Evropa“ je pro ně tématem podstatně méně vzdáleným. V každém případě jsou výsledky tohoto průzkumu dobrým důvodem, aby se celá česká politická reprezentace podstatně více zajímala o názory veřejnosti. Jinak se může sílící euroskepse stát dalším kamínkem do mozaiky občanské frustrace.