CzechPOINT – příběh pokračuje

10.červen 2011 | Autor: Petr Stiegler

CzechPOINT bude i v bankách. Poslanecká sněmovna minulý měsíc schválila novelu zákona č.365/2000 Sb., která rozšíří okruh subjektů provozujících CzechPOINT i o banky.

 

Sychravé podzimní ráno okolo sedmé hodiny. Před šedivou budovou na pražské Pankráci  postává             a podupává několik desítek čekajících lidí. Od pohledu je to zvláštní směsice: byznysmeni, asistentky, ale i důchodci nebo úplně obyčejní lidé.
 
Poznali jste tuto scenérii? Nebo si dokonce pamatujete, jak jste na tom místě podupávali  sami? Pak si tuto vzpomínku uchovejte, protože je už minulostí – naštěstí.  Řeč je totiž o pobočce Rejstříku trestů, kam si tímto způsobem chodily před pár lety denně stovky lidí. Jiný způsob, jak okamžitě získat výpis  z rejstříku, který je potřebný pro řadu úkonů, od účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku až po nástup do zaměstnání, totiž nebyl.  Dnes je situace mnohem jednodušší – stačí nalézt nejbližší úřad        či poštu a výpis si obstarat. Na počkání, zpravidla nejdéle do deseti minut. A to vše díky malému zázraku v české byrokracii, zvanému CzechPOINT, který nedávno překonal 5 milionů vydaných výpisů. 
CzechPOINT je akronymem  českého podacího ověřovacího a informačního terminálu,  tedy univerzální přepážky, která by měla umět vyřídit jednoduché, leč velmi časté požadavky, které na činnost veřejné správy občané a firmy mají. Jeho činnost je zakotvena v zákoně č.365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ale i v dalších právních předpisech.  Vedle zmiňovaného výpisu z rejstříku trestů na něm dnes můžeme vyřídit dalších jedenáct výpisů či podání. Je to přesně jeden z těch fenoménů, o kterých si každý řekne: „Proboha, a proč to nemohlo fungovat dříve?“. 
 
Proč tu nebyl odjakživa? 
Odpověď zní poněkud lišácky: mohlo i nemohlo.  Základní podmínkou pro vznik univerzálních přepážek bylo  totiž dosažení určitého stupně informatizace veřejné správy, která umožňuje alespoň částečné zrušení místní a funkční příslušnosti. Zjednodušeně řečeno, dokud všechny údaje  byly v papírové podobě, agendu mohl vykonávat jen ten, kdo měl příslušnou  kartotéku. Tato podmínka byla splněna relativně nedávno. Druhý problém spočíval v neochotě českých úřadů realizovat společné projekty,              v nedůvěře v řešení, které vymyslel jiné ministerstvo, prostě v tom, čemu se obvykle říká resortismus. To, že se podařilo překonat tuto překážku, je asi největším vítězstvím CzechPOINTu, byť si to asi málokdo uvědomuje. 

 

Struktura poboček dle provozovatele

 
Jak je vidět na přiložených grafech, služby CzechPOINTu stále vykazují zřetelnou růstovou tendenci,         a to jak v počtu vydaných výpisů, tak i v počtu zřízených poboček. Poměrně zajímavé je postavení České pošty, která provozuje  necelých 15 procent poboček, přesto realizuje téměř polovinu všech transakcí. Důvod je prostý – kromě toho, že mají pobočky pošty přece jen delší otevírací dobu, lidé jsou zvyklí běžně poštu navštěvovat a při té příležitosti tam vyřídí i úřední záležitosti. 
CzechPOINT bude i v bankách
 
Poslanecká sněmovna minulý měsíc schválila novelu zákona č.365/2000 Sb., která rozšíří okruh subjektů provozujících CzechPOINT i o banky. Je to rozhodnutí do určité míry průlomové, protože „pobočku veřejné správy“ bude moci provozovat ryze soukromý podnikatelský subjekt (Českou poštu ani advokáty nebo Hospodářskou komoru, kteří provozují CzechPOINTy dnes, asi   nemůžeme považovat za klasické privátní  subjekty). Banky budou také pod výraznější kontrolou, za udělení licence budou muset zaplatit a doložit splnění technických, organizačních a personálních podmínek. Myslím, že díky tomu není třeba mít z rozšíření obavy – zvlášť, když si uvědomíme, že banky jsou z titulu výkonu své činnosti pod kontrolou dle zákona již dnes.  Ze změny by měly profitovat všichni – banky díky možnosti nabídnout svým zákazníků další služby navíc, zákazníci  zase při vyřizování úvěru nebudou muset pro výpis z katastru na jiné místo a stát získá z licenčních poplatků příspěvek na provoz centrály CzechPOINTu.
 
A co dál? 
Budoucnost CzechPOINTu je podle všeho velmi optimistická, i když by se mělo poněkud změnit portfolio služeb, které nabízí. S nástupem systému základních registrů by se totiž měly výrazně minimalizovat situace, kdy jeden úřad vyžaduje donést potvrzení od jiného úřadu (také se vám vybavuje pohádka o kohoutkovi a slepičce?), protože by k údajům měly mít  orgány veřejné správy přístup napřímo – samozřejmě se souhlasem občana či firmy. Netýká se to ale privátních subjektů – a většina výpisů z trestního rejstříku slouží uchazečům o zaměstnání. S postupující elektronizací by však mělo výrazně přibývat dalších agend, které bude možné vyřídit na univerzální přepážce – vzpomeňme například osobní doklady. CzechPOINT by se tak měl stát místem, které bude sloužit zejména pro ty, kteří nebudou chtít se státem komunikovat napřímo přes svůj počítač a datovou schránku nebo pro ty, kteří potřebují výpis z jakéhokoliv systému veřejné správy v papírové podobě pro soukromé účely . 
 
 
Autor je nezávislým konzultantem pro ICT a eGovernment,  pracuje především pro ministerstvo vnitra       a ministerstvo spravedlnosti, v minulosti byl zodpovědný za projekty CzechPOINT a Datové schránky.