Deprese včera, dnes a zítra
22.únor 2013
V dnešní době je velká poptávka po psychiatrických a psychologických službách. Stále častěji se hovoří o depresivních poruchách a zvyšování spotřeby antidepresiv. Jak tomu bylo dříve, jaké jsou důvody tohoto nárůstu a co můžeme očekávat v budoucnosti?
Deprese v minulosti
Smutek a pocity beznaděje zažívá člověk od počátku lidstva. Dříve se mluvilo o zádumčivosti, trudnomyslnosti, melancholii. Dnes se často užívá pojem deprese, který v sobě obsahuje nejrůznější projevy smutku, ať už se jedná o psychické onemocnění, nebo jen o povahový rys či reakce na prožité trauma, stavy životní nespokojenosti či vyčerpanosti.
I když se pohled na duševní nemoci v závislosti na stupni vývoje lidstva, na náboženském a politickém uspořádání společnosti měnil, byli nemocní často izolováni od okolí a účinná léčba prakticky neexistovala. Kvalitativní změna přišla až ve 2. polovině 20. století s objevem prvních psychofarmak. Absurdní situace nastala v Československu s příchodem komunismu po roce 1948. Straničtí odborníci usoudili, že psychické nemoci nebudou v socialismu a komunismu existovat, neboť jsou výhradně produktem kapitalistického životního stylu. S touto myšlenkou začali rušit některé psychiatrické léčebny. Velmi rychle se ale ukázalo, že duševní nemoci nevymizí a že se bez psychiatrů a léčeben neobejdeme. Později se i u nás začaly na léčbu duševních nemocí používat moderní léky. První antidepresivum, Imipramin, bylo objeveno zcela náhodně v roce 1957.
S vývojem psychofarmakologie léků přibývalo a na konci komunistické éry bylo v ambulancích k dispozici několik dobrých léků proti depresi. Novější antidepresiva se k nám dostávala jen v omezeném množství, protože se jednalo o léky z dovozu. Antidepresiva byla účinná, ale působila tlumivě, omezovala výkonnost a pacient se většinou musel léčit doma nebo v nemocnici a nebyl schopný chodit do práce. Po roce 1990 se objevila zcela nová antidepresiva ze zahraničí, která pomáhala a jejichž vedlejší účinky byly minimální. Deprese se léčila snadněji a lidé trpící depresivní poruchou mohli velmi brzy začít pracovat a často ani nemuseli práci přerušit. Léčba se stala komfortní a lidé začali psychiatrii více věřit. V ambulancích přibývala klientela. Média podporovala zdravotnickou osvětu. V novinách jsme se mohli dočíst, že deprese postihují člověka nejčastěji na jaře a na podzim.
Deprese v současnosti
Skutečně přibývá depresivních poruch? Stále více lidí dochází k psychiatrovi a užívá antidepresiva. Mají deprese související s životním stylem. S novým životním stylem, jakýmsi zrychlením životního tempa, většími nároky na výkon, s častým rozpadem rodin a vztahů roste poptávka po lécích. Lidé přicházející do ordinace jsou již informovaní, že mají málo serotoninu, tzv. hormonu štěstí. Často by chtěli lék, který by rychle vyřešil jejich problémy. Určitá část klientely v ordinaci postrádá rodinné zázemí, trpí pocity osamocenosti, nemá kvalitní partnerský vztah ani dostatek opravdových přátel. Společnost jako by se vzdalovala od příkazu „miluj bližního svého“ a vytvářela si nový imperativ „využívej svého bližního“ nebo „okrádej svého bližního“. Jsou k tomu různé důvody, často je to touha po moci a úspěchu, ale také stav nouze u lidí, kteří se hodně zadlužili. Mnoho klientů přichází ve stavu deprese a vyčerpání, protože se v zaměstnání snaží pracovat až za hranici svých možností. Ve společnosti ovládané konzumem potřebujeme k životu stále více věcí. Honíme se, abychom je mohli mít, vyděláváme peníze a pořád máme méně času. Jsme však spokojenější? Nebylo by výhodnější usilovat o psychickou vyrovnanost, radost a lásku, která vzniká mezi lidmi v rodinách a ve vztazích? Proč si vytváříme tak stresující životní prostředí?
Deprese v budoucnosti
George je spolehlivý a výkonný pracovník. Sedí ve své kanceláři a dokončuje práci na projektu, když tu se ozve z počítače pokyn: Vezmi si prášek. George neví, kolik si má vzít tablet, a otočí se ke kameře. Kamera se zaměří na jeho oči. Právě probíhá analýza mozkové činnosti a George dostává pokyn: 2 tablety. Bere si 2 tablety a pokračuje v práci. Je docela spokojený, dá se říct i šťastný.
Je to fikce, nebo možná budoucnost? Záleží hodně na nás samých, co se svým životem uděláme, jaký mu dáme smysl, jestli se necháme unášet proudem. Budeme konzumovat antidepresiva, abychom vyřešili své každodenní problémy, nebo budeme hledat i jiné možnosti, jak odolávat nárokům společnosti a doby, ve které žijeme?
Nejnovější analýzy
-
Nahradí obecní policie policii státní? (celá verze)
Ekonomika, právo a regulace
Autor : Jaroslav Salivar -
Má stát hazard pod kontrolou? (celá verze)
Ekonomika, právo a regulace
Autor : Michal Barbořík -
Ekonomické ztráty českých fotovoltaických elektráren
Ekonomika, právo a regulace
Autor : Jan Průša -
Starneme, a? (rozšířená verze)
Ekonomika, právo a regulace
Autor : Radovan Ďurana