Dlouhodobá péče v ČR

30.květen 2012 | Autor: Ludmila Habadová

Podle statistických odhadů by v roce 2020 mělo být až 2,35 milionu obyvatel starších 65 let. Z toho 16 % z nich bude potřebovat nějaký typ zdravotní a sociální péče. Tato takzvaná dlouhodobá péče, kterou se rozumí péče jak v domácím prostředí, tak v pobytových institucích, stojí veřejné rozpočty ročně zhruba 1,0–2,0 % HDP a podle modelací naroste o 20 % každých 10 let.

Stárnutí populace jako fenomén

Fenomén stárnutí populace je charakteristický pro všechny vyspělé ekonomiky včetně České republiky. Proto se také vláda ČR zavázala přijmout sadu reformních opatření vedoucích k podpoře rozvoje péče o seniory a osoby se zdravotním postižením v domácím prostředí a společně s odborníky vymezit dlouhodobou zdravotně-sociální péči a navrhnout zavedení uceleného systému zdravotních a sociálních služeb včetně způsobu jejich financování.

Nekoordinovanost dlouhodobé péče vede k její snížené dostupnosti a kvalitě

Nyní je dlouhodobá péče klientům v České republice poskytována osobami blízkými, zejména rodinnými příslušníky, a profesionálními poskytovateli spadajícími do resortu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstva zdravotnictví (MZ). Takto poskytované služby nejsou mezi sebou nijak koordinované, což vede k nedostatečnému zajištění jejich kvality a dostupnosti. Velkým problémem je také nespravedlivý přístup zdravotních pojišťoven v proplácení zdravotní péče poskytovatelům, kdy dochází k překládání klientů na různá pracoviště a neuznávání všech zdravotních výkonů. V případě že je klient hospitalizován ve zdravotnickém zařízení, je jeho péče hrazena plně, pokud je však v domácím prostředí, nezřídka se stává, že mu není domácí zdravotní péče předepsána, ačkoliv ji evidentně potřebuje. Dále v případě pobytu v zařízení poskytujícím sociální služby se klient podílí na úhradě stravy a ubytování do výše dané zákonem, zatímco ve zdravotnickém zařízení hradí pouze regulační příspěvek ve výši 100 Kč denně. Zákon chce tyto neodůvodnitelné rozdíly vyřešit pomocí vytvoření tzv. zdravotně-sociálního lůžka ve zdravotnickém zařízení, na kterém bude klientovi poskytována dlouhodobá péče ve stejném režimu jako u poskytovatelů pobytových sociálních služeb.

Vzniká nový samostatný zákono dlouhodobé péči

Věcný návrh nového samostatného zákona o dlouhodobé péči vznikl vzhledem ke zdravotně-sociální propojenosti v gesci MPSV ve spolupráci s MZ a jeho předpokládaná účinnost je k 1. lednu 2013. V návrhu se jasně odděluje dlouhodobá péče od ostatní zdravotnické a sociální problematiky s cílem zajistit v rámci objemu dnes vynakládaných veřejných prostředků dostupnou a kvalitní dlouhodobou péči, poskytovanou efektivním způsobem v domácím nebo v institucionálním prostředí. Zákon dále vytváří podmínky pro to, aby dlouhodobou péči potřebovalo co nejméně lidí a do systému jejího zajištění byli více zainteresováni jak stávající či potenciální klienti, tak i jejich rodinní příslušníci. Dále klade důraz na přenesení procesu organizace a zajištění služeb na úroveň krajů a obcí s tím, aby bylo maximálně možné uplatňování služeb dlouhodobé péče v přirozeném prostředí klientů – doma – a také zároveň předpokládá vytvoření podmínek pro rodinné příslušníky.

Většina klientů jsou osoby vyššího věku

Služby dlouhodobé péče jsou typické pro osoby, které nejsou zcela soběstačné v základních aktivitách v důsledku zhoršené schopnosti sebeobsluhy, která může být díky zdravotnímu postižení vrozená nebo získaná v průběhu života v důsledku zhoršení zdravotního stavu a jejíž stav je setrvalý. Většinou jsou to lidé vyššího věku, není ale výjimkou, že uživateli péče jsou osoby různého věku chronicky nemocné a různě zdravotně či tělesně handicapované. Potřeby těchto klientů dlouhodobé péče by měly být zajišťovány v rámci pobytové, ambulantní a terénní formy poskytování. V případě kdy nebude možné žádoucí setrvání klienta v jeho domácím, přirozeném prostředí, bude mu poskytnuta péče ve formě pobytu v co nejvhodnější instituci tak, aby byly co nejvíce respektovány jeho bio – psycho – sociální i spirituální potřeby.

Kombinace několika zdrojů jako východisko financování

Ministerstva plánují financování dlouhodobé péče kombinací několika zdrojů. Prvním je příspěvek na péči, který by měl i nadále představovat univerzální systém zajištění poskytnutý na základě snížené schopnosti člověka postarat se sám o sebe, bez ohledu na jeho finanční situaci a na to, zda čerpá nebo nečerpá profesionální služby. Dalším zdrojem budou platby za stravu a ubytování v pobytovém zařízení poskytujícím dlouhodobou péči, dále spoluúčast klienta na službách dlouhodobé péče, platby za „nadstandard“ v poskytování dlouhodobé péče hrazené z vlastních prostředků klienta nebo z dobrovolného doplňkového pojištění a v neposlední řade se plánují vyrovnávací platby, které budou směrovány nikoliv primárně na poskytovatele, ale na konkrétního klienta, zejména na jednotlivce bez dostatku vlastních prostředků, který bude čerpat služby dlouhodobé péče.

Vzhledem k tomu, že kvalitní zdravotní a sociální péče může velmi často prodloužit a zkvalitnit lidský život, je nezbytné ovlivnit faktory a podmínky vedoucí k udržení a ochraně zdraví, k čemuž přispěje umožnění poskytování dlouhodobé péče v přirozeném prostředí klienta, tak aby byl co nejblíže místu, kde doposud žil, a přizpůsobení všech služeb jeho konkrétním potřebám. K tomu by měl přispět i nový zákon o dlouhodobé péči.