Ekonomika Ruské federace

27.duben 2012 | Autor: Jan Průša

Rusko je 11. největší ekonomikou na světě (IMF, 2010) a se 143 miliony obyvatel zároveň 8. nejlidnatějším státem. Po rozpadu Sovětského svazu a přechodu na tržní hospodářství se Rusko stalo terčem kritiky za chybný průběh politických i hospodářských reforem. Často se připomíná citát bývalého ruského premiéra Viktora Černomyrdina, který v roce 1993 o tehdejší peněžní reformě prohlásil: „Chtěli jsme [reformu] provést lépe, ale dopadla jako vždy.“1

Tvrdá 90. léta jsou však pryč. Podívejme se, jak si Rusko vede v současnosti.

Hospodářská výroba

V letech 2003–2007 si Rusko připsalo úspěšnou pětiletku, během které každoroční růst hrubého domácího produktu (HDP) přesáhl 6 %. Celkem se ruský produkt za toto období zvýšil o více než 40 %. Ještě v roce 2008 po začátku amerického hospodářského poklesu Rusko přidalo 5 %, aby se o rok později propadlo o 8 %.

Zároveň s touto krizí v roce 2009 oslabil rubl vůči dolaru o 28 % na více než 31 RUB/USD. Oslabení sice znamenalo zchudnutí spotřebitelů vůči ostatním zemím, fungovalo však jako výborný vyrovnávací mechanismus, protože přinutilo obyvatele méně utrácet za dovážené zboží. To podpořilo ruské výrobce jak na domácím trhu, tak ve vývozech. Znovu se tak ukázala důležitost vlastní měny pro přizpůsobení se vnějším šokům.

Rusko se také rychle po krizi vrátilo k ekonomickému růstu: v roce 2010 o +4,2 % a v roce 2011 o +4,3 %. Růst je důležitý pro miliony Rusů, jejichž životní úroveň se po minulém století nesvobody bude moci konečně zvyšovat. Pro obyvatele Ruska byla z hlediska blahobytu minulá dekáda skutečně nevídaná. Pokud přepočteme HDP na obyvatele a zohledníme skutečnou koupěschopnost (tzv. paritu kupní síly), připadalo v roce 2000 na jednoho Rusa 6 800 dolarů, zatímco v roce 2010 už to bylo 19 800 dolarů. Ruská produkce na hlavu se tedy v přepočtu na kupní sílu během 10 let téměř ztrojnásobila.

Pro letošní a příští rok předpovídá Světová banka pro Rusko růst v rozmezí 3,5–4,2 procenta. Tempo nad 4 % bude moct ruská ekonomika dosáhnout v případě, že bude pokračovat trend rostoucích cen energetických komodit. Ty velmi výrazně ovlivňují ruské vývozy a ekonomiku jako celek. Energetika spolu s průmyslem tvoří zhruba třetinu ruského hospodářství, měřeno účetní přidanou hodnotou. Na zemědělství připadají pouze 4 %, naopak obchod, finance a služby zaujímají téměř 60 %. Je tedy vidět, že Rusko se strukturou ekonomiky zařadilo mezi plně rozvinuté země s převažujícím sektorem služeb.

Inflace a nezaměstnanost

Na druhou stranu ruskou ekonomiku stále trápí vysoké zvyšování spotřebitelských cen. Inflace dosahovala v období 2003 až 2009 více než 9 % ročně a ceny se za tuto dobu více než zdvojnásobily (+116 %). To podkopává nejen obecnou kupní sílu obyvatelstva, ale tvrdě dopadá především na držitele úspor (např. důchodce). Přitom spoření je zásadním stavebním kamenem pro jakýkoliv ekonomický rozvoj, neboť nastřádané prostředky financují investice do zvýšení výrobních možností (tj. kapitálu). Teprve v roce 2010 inflace poklesla na stále vysokých 6,9 %.

Díky silnému ekonomickému růstu se míra nezaměstnanosti v poslední dekádě držela na relativně nízkých průměrných 7,5 %, což byla také hodnota z roku 2010. Lze předpokládat, že skutečná nezaměstnanost je vyšší, protože někteří lidé jsou statisticky vyřazení z počtu obyvatel hledajících si práci, ale byli by schopni pracovat. Přesto je tento výsledek úctyhodný.

Zahraniční obchod

V roce 2011 vstoupilo Rusko po 18 letech vyjednávání do Světové obchodní organizace (WTO). To je dobrá zpráva především pro dovozce zboží do Ruska, protože podle přístupových dohod poklesne průměrné clo z loňských 11 % na 8 %, tedy o tři procentní body. Rusko velmi dlouhou dobu chránilo své výrobce před konkurencí ze zahraničí, na uvolnění celní politiky vydělají zejména spotřebitelé a ruské firmy nakupující vstupy pro výrobu ze zahraničí.

Dalším podstatným vývojem z poslední doby je vývoz ruského kapitálu. Loni Rusko v zahraničí investovalo rekordních více jak 67 miliard dolarů, tedy o 14 miliard více, než zahraniční investoři proinvestovali v Rusku. Tuto pozitivní investiční bilanci si Rusko udržuje od roku 2009, kdy se příliv investic do Ruska vlivem světové krize propadl na zhruba polovinu.

Ruské ekonomice by samozřejmě pomohlo, kdyby její vlastní úspory byly proinvestovány primárně doma a nebyly vyváženy do zahraničí. Na druhou stranu tyto ruské investice v zahraničí2 pomohou rozšířit povědomí o kvalitních ruských výrobcích, otevřít Rusku nové trhy a zároveň získat cenné znalosti ze zahraničí.

Rusko nabírá na síle

Vývoj z posledních let potvrzuje, že Rusko nabírá na ekonomické síle. Škarohlídi sice upozorňují na závislost na ropě a zemním plynu, což zcela jistě platí. Pokud však tyto komodity poslouží k ekonomickému rozvoji a zvyšování blahobytu Rusů, přejme jim to. Teprve jako vedlejší efekt zbohatnutí se Rusové začnou mnohem více dožadovat svých občanských svobod.


1    „Хотели как лучше, а получилось как всегда.“
2    Naposledy ruská banka Sberbank koupila části rakouské Volksbank, včetně české pobočky.