IT technologie v roce 2010 v návaznosti na sociální trendy

28. duben 2011 | Autor: Petr Stiegler

Svět informačních a komunikačních technologií je nejen jedním z nejdynamičtějších oborů vůbec, ale také nejrozšířenějším.

Počítače, mobilní telefony a různé další komunikační nástroje nás doslova obklopují na každém kroku. Už dávno to není uzavřený svět IT specialistů a technicky zaměřených uživatelů, ale každodenní součást života téměř všech skupin lidí – minimálně západní civilizace. Proto jsme také svědky řady sociálních trendů v IT, které determinují další vývoj technologií. A naopak – nové prostředky ovlivňují sociální chování lidí.

 

 

 

 

Facebook – dobrovolná ztráta soukromí

Jedním z těchto světových fenoménů je rozhodně Facebook, který zažil v roce 2010 výrazný boom a který už se stal nejen součástí komunikace lidí, ale i významným marketingovým nástrojem i prostředkem politických kampaní (vzpomeňme jen na „vajíčkovou iniciativu“ proti tehdejšímu předsedovi ČSSD Paroubkovi). Jak už to u podobně revolučních fenoménů bývá zvykem, zpětným pohledem je jeho úspěch zcela logickým vyústěním sociálních trendů, které provázejí internet prakticky od jeho vzniku. První z nich spočívá v neustálém hledání nových nástrojů mezilidské komunikace a prostředků pro navazování nových kontaktů – mnohdy s lidmi, které jsme nikdy neviděli. Na začátku to byly nástroje jako USENET / / News, email nebo IRC, postupně doplněné dalšími instant messengery nebo diskusními fóry. Druhý trend je mnohem zajímavější a spočívá v neobyčejně jednoduché a svobodné prezentaci vlastních názorů, myšlenek a prakticky čehokoliv, co chceme, na světové síti. Nic takového nebylo před vznikem internetu možné – vydávat vlastní noviny či jiné tištěné publikace, vystupovat v televizi či rozhlase nemůže každý. A možná právě proto po tom tolik touží.

 

V návaznosti na fenomén Facebooku je pozoruhodný stále se rozšiřující konflikt mezi bezpečností na internetu, ochranou osobních údajů a trendem dobrovolné a vědomé ztráty soukromí. Lidé publikují jinak velmi osobní údaje o svém životě a je jim v podstatě jedno, že si je může přečíst každý. Zdá se, že lidé začínají virtuálnímu prostředí internetu a síti daleko více důvěřovat.

 

 

Data v oblacích

To ostatně potvrzuje i další výrazný technologický směr, který v loňském roce hýbal světem, a to je cloud computing ve spojení se vzdáleným ukládáním dat. Jeho rozšíření bylo dáno samozřejmě vývojem serverových technologií a především rozšířením, zkvalitněním a zlevněním připojení k internetu a komunikačních služeb vůbec. Nicméně, snahy o centralizovaná řešení, dostupná prostřednictvím veřejných komunikačních sítí, jsou mnohaleté a velmi často byla jejich brzdou právě snaha mít vše pod kontrolou, na svém počítači či serveru. Úspěch např. Googlu se svými internetovými aplikacemi je rozhodně také dán tím, že se lidé nebojí mít svůj kalendář či úložiště dokumentů kdesi uvnitř sítě. V souvislosti s cloud computingem se často hovoří o určitém návratu k původním terminálovým řešením. U nich bylo však největším efektem úspora na drahých HW koncových zařízeních a odehrávaly se v bezpečném prostředí uzavřených sítí. Dnešní problém je spíše opačný – koncových zařízení máme několik a řešíme spíše synchronizaci dat mezi nimi. Cloud computing přináší nezávislost na tom, odkud přistupujeme (z práce, z domova – pokud je dostupné internetové připojení) k aktuálně používanému zařízení (mobil, počítač, notebook), jinak řečeno nulovou potřebu synchronizace dat a zlevnění SW nástrojů – pokud už nejsou úplně zadarmo, pak nám stačí jedna licence pro několik zařízení najednou.

 

 

V jednoduchosti a spolehlivosti je krása

V oblasti koncových uživatelských zařízení, tedy v kategorii počítačů, notebooků a mobilních telefonů, bylo možné v roce 2010 pozorovat dva jednoznačné trendy. Poměrně logicky pokračujícím byl další posun mobilních telefonů od prostých nástrojů na telefonování a psaní sms zpráv doslova k víceúčelovým osobním počítačům (vzpomínáte ještě na původní PDA? ), které zvládnou široké možnosti komunikace, navigace, zábavy a dalších aplikací. Sjednocování do několika SW platforem (především Android, Windows Mobile a iPhone) umožnilo daleko větší možnosti nabídky těchto aplikací prostřednictvím různých elektronických obchodů a výrazně rozšířilo trh pro výrobce aplikací. 

 

Zajímavý je také komerční úspěch výrobků, které vsadily na posun ke standardům spotřební elektroniky, kde jsou důležité vlastnosti jako jednoduchost, uživatelská intuitivnost, design nebo spolehlivost. Samozřejmě mluvíme především o Applu a jeho iPhonu a Ipadu. Je to zřejmý důsledek toho, jak se obsluha běžných počítačů stává složitější, náročnější a komplikovanější, ale také rychlého vývoje a snahy o co nejlevnější výrobu, která přináší nižší spolehlivost. 

 

Uvedené trendy, které se dotýkají roku 2010, budou jistě pokračovat i v roce letošním. Mohou být tedy dobrým vodítkem pro každého, kdo se na tomto trhu pohybuje.