Jak Češi vnímají NATO a roli USA?

31.březen 2014 | Autor: Luděk Jiráček

Centrum transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut (PCTR) realizovalo v souvislosti s 15. výročím vstupu České republiky do NATO výzkum mapující mínění občanů o významu NATO a vztazích s USA v kontextu bezpečnosti státu. Průzkum veřejného mínění se uskutečnil za podpory Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR) a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci projektů veřejné diplomacie v oblasti informovanosti o NATO a bezpečnostní politice ČR.

Průzkum pro PCTR provedla agentura Ipsos na základě face-to-face dotazování na území celé České republiky (CAPI – computer assisted personal interviewing). Celkově bylo dotázáno 1 031 osob. Sběr dat proběhl v termínu 12.–24. 2. 2014. Jednotlivé sekce výzkumu se zaměřovaly mimo jiné na to, zda je pro občany ČR důležité členství v NATO, na vnímání možného ohrožení bezpečnosti ČR a například i na postoje k vojenským misím NATO.

Hlavní zjištění – postoje k NATO

V první, tzv. vědomostní otázce jsme se zajímali, zda občané znají datum vstupu České republiky do NATO (rok 1999). Tuto informaci v celkovém hodnocení vědělo 21 % dotázaných, což můžeme hodnotit jako solidní výsledek. Vyšší povědomí o vstupu je mezi voliči ODS (36 %) a ANO 2011 (31 %). V genderovém srovnání věděli správnou odpověď více muži oproti ženám, a to o 6 %. Další srovnání výsledků jsou k dispozici v grafu č. 1.

V otázce spokojenosti se vstupem ČR do NATO (viz graf č. 2) převládá pozitivní názor, a to celkově u 70 % dotázaných. Kladně hodnotili vstup země do NATO voliči KDU-ČSL (90 %), ODS (88 %) a TOP 09 (80 %). Nižší míra souhlasu byla mezi voliči KSČM (53 %) a také u nevoličů (56 %). Podrobnější analýza také ukázala, že méně s tímto krokem souhlasily ženy (66 %) a senioři (57 %).

Celkem 42 % dotázaných se obává toho, že může být bezpečnost ČR v budoucnu ohrožena. Jak ukazují údaje uvedené v grafu č. 3, nejmenší obavy z ohrožení bezpečnosti ČR mají lidé ve věku 18–44 let. Podle 69 % dotázaných je členství v NATO důležité pro bezpečnost státu. Srovnatelný podíl dotazovaných (65 %) se domnívá, že pro zajištění bezpečnosti je důležité i spojenectví s USA. Na tomto faktu se shodli především voliči ODS a TOP 09. V obou případech častěji nesouhlasili voliči KSČM, nevoliči a senioři (viz graf č. 4 a 5).

Průzkum také zjišťoval, do jaké míry by se mělo NATO aktivně zapojovat do boje proti mezinárodnímu terorismu (viz graf č. 6). Celkově souhlasilo s aktivní rolí NATO 77 % dotázaných. Od roku 2003 převzalo NATO od OSN na území Afghánistánu misi ISAF (International Security Assistance Force), kde mimo jiné působí i české jednotky. V souvislosti s touto misí byla respondentům položena otázka: „Do jaké míry bylo podle Vás správné, že se NATO vojensky angažovalo v Afghánistánu?“ Celkem 53 % respondentů hodnotilo tento krok jako správný (viz graf č. 7). Častěji se zapojením v Afghánistánu souhlasili voliči ODS (73 %) a TOP 09 (70 %). Naopak nejméně souhlasili voliči KSČM (32 %) a senioři (43 %). Co se týče postojů občanů v otázce vysílání českých vojáků do zahraničí, ve společnosti převažuje mírná podpora (58 %). Nasazení českých vojáků v zahraničí nejvíce podporovali voliči ODS, TOP 09 a ANO 2011. Naopak nejméně voliči KSČM a senioři (viz graf č. 8).

Další část výzkumu se týkala klesající vojenské přítomnosti USA v Evropě?/?angažovanosti USA v evropské bezpečnostní politice a snižování finančních příspěvků USA na fungování Severoatlantické aliance. V rámci průzkumu byla položena otázka, zda by měly evropské státy včetně ČR tento výpadek kompenzovat, aby NATO zůstalo nadále silné a životaschopné. Podle 49 % občanů by snížení finančních příspěvků USA na činnost NATO měly kompenzovat evropské státy včetně ČR. Zastánci kompenzace jsou spíše voliči ODS (64 %), TOP 09 (61 %) a lidé ve věku 30–44 let (55 %). Podrobnější výsledky jsou k dispozici v grafu č. 9.

V rámci postojů Čechů k otázkám týkajícím se Severoatlantické aliance jsme se dotazovali na hodnocení vlivu ČR v NATO (graf č. 10). Podle 37 % obyvatel je vliv ČR v NATO adekvátní. Na druhou stranu si však 48 % dotázaných myslí, že by vliv České republiky v NATO měl být větší, podle 6 % dotázaných je vliv ČR v NATO nepřiměřeně malý.

V neposlední řadě lidé hodnotili svůj vztah k jednotlivým institucím a státům. V rámci tohoto šetření bylo zjištěno, že zejména voliči ODS a TOP 09 a mladší lidé mají k USA a NATO pozitivnější postoj. Voliči KSČM a starší lidé mají spíše pozitivní vztah k Rusku.

Souhrn informací:

— Členství ČR v NATO je celkově příznivě hodnoceno. Kladnější postoj mají v otázkách týkajících se NATO voliči ODS a TOP 09, naopak spíše negativní nebo méně pozitivní postoj mají voliči KSČM.

— To, že rokem vstupu České republiky do NATO je rok 1999, ví 21 % obyvatel.

— Členství ČR v NATO považuje za správné 70 % občanů.

— O budoucí bezpečnost republiky se obává 42 % obyvatel. Podle 69 % lidí je členství v NATO, ale i spojenectví s USA (podle 65 %) pro bezpečnost státu důležité.

— S intervencí NATO v Afghánistánu souhlasí 53 % dotázaných. 

— NATO by se mělo aktivně účastnit boje proti mezinárodnímu terorismu podle 77 % respondentů.

— Vysílání českých vojáků do zahraničních misí podporuje 58 % občanů.

— Podle 49 % občanů by snížení finančních příspěvků USA na činnost NATO měly kompenzovat evropské státy včetně ČR. 

— Podle 37 % obyvatel je vliv ČR v NATO adekvátní, nicméně 48 % si myslí, že by měl být větší.