Kdyby sněžily peníze: Británie 2010

07. duben 2011 | Autor: Jiří Kozák

Ve středu 6.ledna 2010 pokryl celou Británii sníh, který vydržel nezvykle dlouho. Po 30 letech nejtěžší zima zastavila vše, lidé se nedostali do práce ani obchodů a vznikaly velké škody na majetku. Ekonomiku to stálo 600 milionů liber denně, přičemž komplikace trvaly přes týden. Ve světle probíhající ekonomické krize mnohého napadlo, jaké by to bylo, kdyby sněžily peníze.

Asi nejvíc si to přál premiér Gordon Brown. Ekonomika stagnovala, raketově rostlo zadlužení a v polovině roku se měly konat volby. Brown dobře věděl, že chce- -li místo ve vládě obhájit, musí hrát o čas, doufat, že se ekonomika zvedne a preference Davida Camerona padnou. Zatímco ještě koncem roku 2009 to vypadalo na jasné vítězství konzervativců, už v lednu se začalo ukazovat, že Brownova strategie nese ovoce. I když to zatím nestačilo na labouristické vítězství, konzervativci ztratili náskok zaručující většinu v parlamentu. Pomohl i skandál s výdaji poslanců, který zasáhl téměř všechny parlamentní strany a ubral hlasy i konzervativcům.

 

Historická debata

Rozhodujícím bodem však byla až historicky první televizní debata lídrů tří největších stran, ve které nejvíce zazářil šéf věčně třetích liberálních demokratů Nick Clegg. Jeho vystoupení zapůsobilo na Brity tak, že se jeho strana dokonce v preferencích na chvíli ocitla na prvním místě. I když pak opojení Cleggem upadalo, kombinace jeho výstupu, znejistění tím, zda konzervativci ve vládě zvládnou ekonomický propad, a nevýhody volebního systému nakonec znamenaly, že si Britové podruhé od konce 2. světové války zvolili parlament bez většiny pro vítěze.

Z liberálů se tím stala strana, která měla rozhodnout o příštím premiérovi. Jednání s labouristy nevyšla, a tak první vládní koalice od 40. let vznikla ve složení konzervativně-liberálním. Dne 11. května se premiérem po 13 letech stal konzervativec David Cameron a Clegg obsadil křeslo vicepremiéra.

Koalice pro šetření…

Neutěšený stav ekonomiky se promítl i do koaliční smlouvy. Hned prvním bodem se stalo snižování státního deficitu, který od roku 2008 narostl z 37 % na 65 % HDP. Další částí smlouvy je revize všech státních výdajů. Zvýšení školného vyvolalo ke konci roku rozsáhlé násilné protesty studentů. Ty ublížily hlavně liberálům, kteří šli proti svým předvolebním slibům.

Změny však brzy pocítí všichni Britové. DPH pro většinu zboží od ledna 2011 stoupá o 2,5 % na 20 %. Pětiprocentní sazba například pro energie domácností a nulová sazba na potraviny a dětské oblečení zůstávají beze změny. Platy ve veřejné sféře jsou zmraženy na 2 roky a dětské přídavky na 3. O 10 % se zvýší daň z výnosů kapitálu.

Úsporám se nevyhne ani obrana a bezpečnost. Vláda uveřejnila revidovanou obrannou strategii, která počítá během 4 let se snížením rozpočtu o 8 %. Plánuje i kompletní stažení britských vojáků z Afghánistánu do konce roku 2011.

…a mimořádné výdaje…

Šetřit musí i královská rodina, její rozpočet klesne o 14 procent. Vrásky na čele jí tak možná přidělal princ William, který se po 8 letech známosti rozhodl oženit s Kate Middleton. Rodina tak zaplatí honosnou svatbu prince s neurozenou Kate, která se bude konat 29. dub­na 2011.

Po 28 letech navštívil převážně protestantskou Británii papež, aby varoval před vzrůstající sekularizací (v Británii je 45 % obyvatel bez vyznání) a věnoval se vztahům mezi anglikánskou a katolickou církví. Papež byl na ostrovy pozván královnou, nikoliv církví. To způsobilo velké pozdvižení a dvacetitisícový protest, neboť tak poprvé v historii papež přijel na státní návštěvu, o jejíž náklady se podělili všichni Britové.

A aby nebylo neplánovaných výdajů málo, jeden si připravila vláda sama. Takřka revoluční návrh totiž obsahuje článek 6 koaliční smlouvy. Liberálové si v něm vynutili referendum o změně od 19. století fungujícího většinového systému na více poměrné alternativní hlasování. Referendum se má konat 5. května. Stejný článek také zavádí pevné pětileté funkční období parlamentu a omezuje pravomoc premiéra kdykoliv jej rozpustit.

…které nelze kontrolovat

Asi nejdráže však vyjde událost tisíce kilometrů vzdálená Británii. V Mexickém zálivu došlo v dubnu k havárii ropné plošiny vlastněné druhou největší britskou společností BP. Jen na kompenzacích ekologických škod slíbila BP zaplatit 20 miliard dolarů. Jaký celkový dopad na ekonomiku bude havárie mít, je však zatím nejasné.

A zase sněží. Sníh se v peníze neproměnil a na konci roku řádí s ještě větší silou. Zastavení předvánočního shonu ekonomiku zasáhlo podle odhadů denní ztrátou 1,2 miliardy liber. Tak doufejme, že sníh brzy roztaje a s ním i starost o finance, která roku 2010 v Británii dominovala.