Náročný rok 2013

20.prosinec 2012 | Autor: Jan Průša

Když se dnes mluví o změnách podnikatelského prostředí, jako první se většinou zmiňují úpravy sazeb daně z přidané hodnoty. DPH prostupuje celým ekonomickým systémem, jedná se proto o významný vládní zásah, který ovlivní každého. Přesto zůstává mnoho ekonomických faktorů i výhledově na rok 2013 podstatně nezměněných od roku 2012.

 

Vnější ekonomické prostředí: Krize úspor

Odvěká moudrost praví, že bez práce nejsou koláče – výroba musí vždy předcházet spotřebě. Ačkoliv mnoho ekonomů tuto poučku záměrně ignoruje, nic nevystihuje současnou hospodářskou situaci v Evropě lépe než právě ona. Mnoho států, kam směřují české vývozy, se dlouho pokoušelo toto základní pravidlo přechytračit pomocí dluhu. Když výdělek nestačil, na spotřebu si lidé jednoduše vypůjčili, případně si za ně vypůjčil rovnou stát. Jinak řečeno, v minulém desetiletí se projídalo bohatství, které ještě ani nebylo vytvořeno. 

Několik zemí eurozóny již naráží na únosný limit, kdy už není ani z čeho půjčovat. Proto pochopitelně slábne poptávka po českých vývozech, což naši exportně závislou ekonomiku silně ovlivňuje. Ozdravení eurozóny je jednoduché – státy musí začít méně utrácet a plýtvat, naopak musí obnovit sklon k práci, úsporám a investování do efektivních výrobních možností. Jen tak bude možné dál generovat obrovské bohatství, z kterého Evropa zatím žije.

Jakmile se toto ozdravení povede, bude mít ČR obrovskou výhodu – soustředí se na export kapitálových statků (např. strojírenství nebo velké investiční celky) a zvýšení úspor (a následně investic) povede k vyšší poptávce právě po takových dodávkách. Bohužel však současná politika EU dál staví na nesmyslné podpoře spotřeby, která není podložená reálným výkonem ekonomiky. To nejen vede k prohlubování dluhové krize, ale neprospívá to ani ČR, která není na spotřební zboží zaměřena.

Pro rok 2013 proto nelze čekat, že by se vnější hospodářské podmínky výrazně vylepšily. Spíše naopak, podnikatelé se musí připravit na pokračující špatný výkon eurozóny (reálný pokles –0,5 %) a možné šoky, které mohou reálně nastat – např. druhý bankrot Řecka (další kolo odpisů řeckých dluhopisů), bankrot dalších států eurozóny (Španělsko, Itálie) a také ohrožování kapitálu v česku působících zahraničních bank přes vznikající bankovní unii.

Pokračující znehodnocování měny (inflace)

V posledním čtvrtletí 2012 se Česká národní banka jednoznačně a rázně přidala k politice znehodnocování měny tak, jak ji už delší dobu provádí centrální banky v USA a v eurozóně. Inflace tak bude hlavním faktorem, který ovlivní vnitřní ekonomické prostředí v ČR.

Inflace (znehodnocování měny) má na hospodářství několik významných dopadů. Přerozděluje bohatství od věřitelů (těch, co spoří) k dlužníkům. Proto odrazuje od spoření a naopak vede občany k utrácení na dluh. Jak jsme už popsali výše, to je podstatný negativní vliv, který zhorší výrobní možnosti ČR na dlouho dopředu. 

Inflace také přímo způsobuje růst cen, čímž zhoršuje kupní sílu obyvatel a vede ke zchudnutí. Inflace, spolu se zvýšením daní, tak bude výrazně omezovat domácí poptávku po zboží a službách, což samozřejmě tvrdě dopadne na všechny domácí podnikatele. Nebude žádným překvapením, když v roce 2013 vzrostou spotřebitelské ceny o více jak 3 %.

Slabý kurz koruny zdraží výrobní vstupy

Hlavním cílem ČNB při provádění inflace je oslabení měny, a to především vůči euru. Koruna v posledním čtvrtletí 2012 skutečně oslabovala a lze očekávat, že se ČNB bude snažit kurz udržet nad hladinou 25 CZK/EUR (v prognóze uvádí kurz 25,10). To sice může dočasně posílit odbyt některých vývozců. Ovšem efekt bude pouze marginální a velmi rychle jej ­vyrovná zdražení dovozů. Je nutné si uvědomit, že ČR je závislá na dovozu obrovského množství statků – nejen spotřebního zboží, ale také surovin, polotovarů pro výrobu, technologií atd. Zdražení těchto statků tedy okamžitě zvýší výrobní náklady všem firmám. 

Lze odhadnout, že kurz vůči euru je ČNB záměrně oslaben cca o jednu korunu na euro (25,3 místo 24,3 CZK/EUR), což jsou asi 4 %. Stejný tlak na zvýšení výrobních nákladů tak mohou podnikatelé očekávat u dovážených vstupů. Zdražování také omezí investice do špičkových zahraničních technologií a v důsledku negativně ovlivní konkurenceschopnost celé ekonomiky.

Všeobecné zdražování pocítí také všichni zaměstnanci. V situaci, kdy reálná mzda (po započtení efektu zvýšení cen) v posledních měsících mírně klesala, budou pochopitelně následovat požadavky na zvyšování mezd. To povede k dalšímu zvyšování nákladů firem, na které se podnikatelé musí připravit.

Závěr

Ke zmíněným faktorům je potřeba přičíst další státní zásahy, jako zvyšování daní nebo rostoucí cenu elektřiny vzhledem k podpoře obnovitelných zdrojů. Z toho je zřejmé, že i rok 2013 bude pro všechny podnikatele velmi náročný.