Nové soudní poplatky – cena práva stoupá

30.duben 2011 | Autor: Petr Novák

Podle návrhu novely zákona o soudních poplatcích dochází k celé řadě úprav dopadajících na přístup občana k právu. Tento článek má za cíl nastínit stěžejní navrhované změny a jejich možné dopady.

V současné době je v legislativním procesu vládní návrh novely zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Cílem tohoto návrhu je po více jak deseti letech upravit sazby soudních poplatků a koncepčně některé poplatky změnit. Návrh vychází z toho, že za dobu více než 10 let vzrostla inflace v České republice o téměř 25 %, nicméně výše soudních poplatků zůstala nezměněna. Aby soudní poplatky plnily svoji regulační a preventivní funkci a zabránilo se možným šikanózním návrhům (s ohledem na fakt, že počet případů projednávaných soudy neustále roste), bylo ze strany Ministerstva spravedlnosti přistoupeno k tomuto kroku.

V čem však budou nejdůležitější změny soudních poplatků spočívat?

V případě, že dojde k zastavení soudního řízení před prvním jednáním soudu, vrátí soud zpět toliko 80 % soudního poplatku, na rozdíl od dnešní situace, kdy se vrací poplatek celý. Pokud tedy za situace, kdy věřitel zažaluje svého dlužníka a tento dlužník ihned po podání žaloby zaplatí, soud nevrací celý poplatek jako dosud, ale jen těchto 80 %, a tento rozdíl bude muset následně uhradit věřiteli dlužník. Toto řešení správně postihuje to, že soudu náklady samozřejmě vznikají i před zahájením řízení, a právě tato korekce tuto skutečnost zohledňuje. Zároveň se snaží být nikoli demotivující, aby účastníci řízení řešili svoje spory smírnou cestou.

S výše uvedeným souvisí však i další zásadní změna v případě vratky soudního poplatku, a to vrácení právě 80 % soudního poplatku, pokud účastníci uzavřou ve věci smír (dnes se po prvním jednání poplatek nevrací). Jedná se o výrazný faktor posilující motivaci účastníků řízení na smírném a nekonfliktním vyřešení sporu, který bude v tomto případě mít vliv i na výši nákladů soudního řízení.

Je stanovena 30denní lhůta pro vrácení soudního poplatku. V případě, že soud poplatek v této lhůtě nevrátí, vzniká účastníku řízení nárok na úrok z prodlení z této částky. Výše tohoto úroku se vypočte dle daňového řádu a činí 14 % plus reposazba stanovená Českou národní bankou.

Osvobozeny od soudních poplatků již nebudou spory týkající se věcí pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (na rozdíl od sporů stran důchodového pojištění, které bude nadále od soudního poplatku osvobozeno).
Na rozdíl od stávající situace ale budou do budoucna zpoplatněny spory se státem, v souvislosti s nároky na náhradu škody způsobené nesprávným soudním postupem. Jestliže tedy budeme státem neoprávněně drženi ve vazbě nebo je nám postupem magistrátního úředníka způsobena škoda, nebudeme se již na soud moci obrátit bezplatně, ale bude nám vyměřen zvláštní poplatek ve výši 2 000 Kč. V každém případě se v tomto snižuje možnost přístupu k právu u nemajetných osob, které (pokud nebudou mít prostředky), budou muset žádat o individuální osvobození.

Za zcela správné považuji zpoplatnění podání insolventního návrhu. Není důvodu, aby byl insolvenční věřitel od poplatku osvobozen, na rozdíl od věřitele standardního, který musí v případě, že chce vést spor s dlužníkem, uhradit poplatek ve výši 5 % ze sporu. Nadále pak bude osvobozen jen insolvenční dlužník podávající návrh sám na sebe.

Základní navrhovanou změnou je nepochybně úprava procentní sazby z peněžitého sporu, ze kterého bude hrazen soudní poplatek. Ze současných 4 % je tento navyšován na 5 % a nominální soudní poplatek se zvyšuje ze 600 Kč na 1 000 Kč. V případě sporů nad 40 milionů (které se pravděpodobně většiny obyvatel nedotkne) pak bude spočívat v tom, že z této vyšší částky bude vybírán již jen 1% poplatek.

Mnozí z nás jsme si již zvykli na řízení před soudem prostřednictvím tzv. elektronického platebního rozkazu. Zatímco v současné době činí výše na jeho vydání 2 % z žalované částky (tedy 50 % standardní ceny sporu), dle novely budou za jeho vydání hrazena již 4 % z výše sporu (tedy 80 % standardní ceny sporu). Právě toto 100% navýšení soudních nákladů v případě elektronického platebního rozkazu považuje autor za zcela nevhodné. Občanu je každodenně zdůvodňována nezbytnost investic veřejných financí do informačních technologií za účelem zlevnění a zefektivnění veřejné moci. U elektronického platebního rozkazu Ministerstvo spravedlnosti slibovalo, že díky němu budou spory rychlé a levné. Realita je opačná – soudní řízení se nezrychlilo a elektronické soudní řízení bude po této změně téměř stejně nákladné jako standardní.

Jak bylo již výše uvedeno, zvýšení soudních poplatků se dotkne téměř většiny sporů, včetně například soudního poplatku za rozvod manželství (zrušení partnerství), který bude ze současných 1 tis. Kč navýšen na 2 tis. Kč, i když se při přípravě návrhu zvažovala i částka vyšší. Dalších 2 tisíce korun si občané připlatí za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů.

Výše popsaný návrh na úpravu soudních poplatků je současně v legislativním procesu. Je pravděpodobné, že dozná určitých změn, nicméně jeho základní parametry by měly zůstat zachovány. Tato novela nabude účinnosti již letos, aby (jak je zamýšleno předkladatelem) začal výběr zvýšených poplatků do státního rozpočtu co nejdříve.