Obchod ČR se zeměmi Visegrádské čtyřky

27.březen 2013 | Autor: Jan Průša

Česká ekonomika je silně zapojená do mezinárodního obchodu: Vývozy zboží v roce 2011 dosáhly hodnoty 117 miliard eur (v cenách FOB), tedy 77 % českého hrubého domácího produktu ve výši 152 miliard eur. O něco menší byl vykázaný objem dovezeného zboží, a to 109 miliard eur (v cenách CIF), tedy 72 % HDP.

Zároveň v realitě velmi dobře platí poučka, že objem mezinárodního obchodu mezi dvěma zeměmi nejvíce ovlivňují dva faktory: (1) velikost ekonomik vyjádřená například HDP a (2) vzdálenost obou zemí, která odráží především náklady na dopravu. Ekonomie pro tuto statisticky zjištěnou závislost převzala z fyziky název gravitační model mezinárodního obchodu a lze ji vysledovat i v mezinárodním obchodu ČR v rámci středoevropského regionu.

Rostoucí význam obchodu s V4

V roce 2012 dosáhl podíl zemí V4 na celkovém dovozu zboží 15,4 % a na celkovém vývozu zboží dokonce 17,3 %. Nejvíce zboží se vyváželo na Slovensko (10,9 miliardy eur, tj. 8,9 % všech vývozů), následovalo Polsko (7,4 mld., 6,1 %) a Maďarsko (2,8 mld., 2,3 %). V dovozu naopak vedlo Polsko (7,7 mld., 7,1 % všech dovozů), se kterým tedy ČR měla zápornou bilanci zboží (nižší vývozy než dovozy). Ze Slovenska se dovezlo za 6,6 miliard eur (6 %) a z Maďarska za 2,4 (2,3 %).

Jak ukazují přiložené grafy, podíl zemí V4 na vývozu a dovozu zboží znatelně roste. Zatímco v roce 2000 činil podíl těchto zemí na vývozu 15 %, v roce 2012 už to bylo o dva procentní body více. U dovozu je nárůst ještě vyšší a činil víc jak čtyři procentní body z 11,2 % v roce 2000. Přitom vývozy zboží rostly do všech zemí zhruba stejně: v daném období zhruba 4,5 ×. U dovozů však jednotlivé země vykazovaly výrazné odlišnosti. Zatímco hodnota zboží z Maďarska vzrostla 4,5 ×, z Polska dokonce 6,2 × a naopak ze Slovenska pouze 3 ×.

Je také vidět, že paralelně s nárůstem významu V4 výrazně poklesl objem obchodu s Německem. Německo sice stále zůstává pro ČR nejdůležitější obchodní partner, ovšem jeho podíl na vývozu zboží loni poklesl na 31 % oproti 40 % v roce 2000. Hodnota zboží dováženého z Německa poklesla podobně, z 32 % v roce 2000 na 25 % v roce 2012. Tyto trendy potvrzují, že se české ekonomice daří diverzifikovat mezinárodní obchod, přinejmenším se sousedními zeměmi v regionu.

Komoditní struktura obchodu

V obchodu se všemi zeměmi dominuje sektor strojů a dopravních prostředků, následovaný komoditními výrobky, které zahrnují produkty jako papír, textilie, železo a ocel. Tyto dvě skupiny tvoří u všech zemí více než polovinu hodnoty zobchodovaného zboží, u Maďarska dokonce přes 60 %. Přitom ve vývozním směru je podíl strojů a dopravních prostředků vyšší než podíl komoditních výrobků, což potvrzuje průmyslovou základnu české ekonomiky.

Další významnou skupinou jsou nepalivové suroviny a chemikálie, a to zejména s Polskem a Maďarskem, kde se podíl na obchodu pohybuje v rozmezí 13–17 %. U Slovenska je naopak velmi podstatný objem obchodu s palivy (18 % dovozu ze Slovenska a 14 % vývozu na Slovensko). Je to dáno především zásobováním ropou, zemním plynem a obchodem s uhlím a elektřinou.

Obchod s potravinami a nápoji vyčnívá u vývozů na Slovensko (14 %) a u dovozů z Polska (13 %). Konečně nejmenší skupinou ze všech sledovaných je obchod se spotřebním zbožím (nábytek, oděvy, obuv a další), kde podíl přesahuje 10 % pouze u vývozů na Slovensko.

Závěr

Čísla, které jsme prezentovali, ukazují význam regionálního obchodu v rámci zemí Visegrádské čtyřky. Tento význam navíc v posledních deseti letech vzrostl a je možné, že potenciál vzájemného obchodu ještě není vyčerpán.