Obec přátelská k seniorům

28.leden 2015 | Autor: Marek Pavlík

Populace v České republice kontinuálně stárne, a to takřka nejvýrazněji v celém středoevropském regionu. Již dnes je u nás přes 3,8 milionu obyvatel ve věku 50+ a z toho přes 1,7 milionu ve věku 65+. Podle tzv. vysoké varianty demografické projekce se tyto počty mohou za pouhých 6 let, tj. v roce 2020, navýšit až na 4,1 milionu v kategorii 50+, respektive na 2,1 milionu ve skupině 65+.

Existuje samozřejmě i nižší varianta demografické projekce, ovšem i ta předpokládá početní nárůst v této oblasti. Neoddiskutovatelných faktem tak zůstává, že česká populace bude průběžně stárnout a budou se zvyšovat počty osob ve výše popsaných kategoriích.

Z hlediska místních samospráv znamená stárnutí české populace zvyšující se počet lidí v předdůchodovém a důchodovém věku velkou výzvu, s kterou bude nutné pracovat, a to takovým způsobem, aby to bylo ku prospěchu celé obecní komunity.

Z dlouhodobého hlediska sledujeme nejmarkantněji problematiku nejen zdravotních otázek souvisejících se stárnutím populace, ale i vyčleňování starších skupin obyvatel ze společnosti a jejich postupnou izolaci. Přitom smyslem každého představitele obce by mělo být snažit se přesně o opačné počínání. Koneckonců platí rovnice, že spokojený senior = spokojený volič. 

Kde se inspirovat a jak postupovat

Vzhledem k narůstajícímu počtu obyvatel ve skupině 65+ (ale i 50+) je potřeba zvýšit tlak a aktivitu na větší zapojení těchto skupin do života v municipalitě. 

Tématu se již delší dobu věnují koncepční a strategické materiály na státní i evropské úrovni, rovněž je možné najít příklady best practice v evropských, ale i českých městech, kde lze jmenovat např. Hradec Králové nebo Prachatice. Inspirace na toto téma je tedy poměrně hodně, stále však chybí snaha tyto příklady více uchopit a v širším měřítku realizovat v praxi.

Starosta nebo primátor, který si uvědomuje rostoucí podíl seniorů a lidí v předdůchodovém věku a jejich nezbytné zapojení do života ve své samosprávě, drží klíč k úspěchu v řešení tohoto tématu, ovšem uvědomění si situace nestačí. Ještě důležitější je následné vytvoření konceptu, který jasně určí stávající situaci a další postup. Celá záležitost je tedy především otázkou nastavení a realizace kvalitního procesu:

Příklad dobré praxe z českého prostředí: Začleňování seniorů do života v Hradci Králové

Hradec Králové věnuje dlouhodobě pozornost problematice aktivního stárnutí a mezigenerační solidaritě. Celospolečenský trend stárnutí populace se Hradce Králové bezprostředně týká (např. do roku 2040 by mělo dojít ke zdvojnásobení počtu občanů města v kategorii 80+). Jedním dechem je však nutné dodat, že růst počtu seniorů není důvodem k demografické panice, ale naopak k cílenému rozvoji proseniorských aktivit a využití jejich potenciálu pro společnost. Vedle programů aktivního stárnutí je tak nadmíru důležité rozvíjet projekty obsahující prvky mezigeneračního dialogu posilujícího atmosféru příznivou životu seniorů. Hradec Králové získal díky svým aktivitám směřujícím do této oblasti i řadu prestižních ocenění, např. cenu Rady vlády pro seniory a stárnutí populace či opakované vítězství v celostátní soutěži MPSV ČR Obec přátelská (celé) rodině.

Několik konkrétních příkladů dobré praxe v Hradci Králové:

— vymezení cílové skupiny seniorů a jejich zapojení do plánování a rozvoje sociálně zdravotních a navazujících služeb na obecní úrovni,

— rozvoj počítačové gramotnosti seniorů prostřednictvím žáků základních škol,

— zviditelnění výjimečně aktivních seniorů, kteří i ve svém pokročilém věku mohou být příkladem mladším generacím v oblasti pozitivního a aktivního přístupu k životu,

— aktivizace seniorů prostřednictvím proseniorsky zaměřených organizací, koordinace specifických akcí se zapojením široké veřejnosti (např. sportovní hry pro seniory, oslavy dne rodiny, městské slavnosti apod.), ale i umožnění individuálních aktivit prostřednictvím zajištění prostor např. v tzv. klubech důchodců,

— mapování a úpravy tras a objektů (zejména s ohledem na odstraňování architektonických bariér) a veřejného prostranství (vznik venkovních veřejně přístupných fit parků),

— podpora mezigenerační solidarity v podobě účasti seniorů na akcích, kde se běžně jejich účast nepředpokládá, např. v Hradci Králové se senioři pravidelně účastní významného hudebního svátku – festivalu Rock for People,

— posilování informovanosti v oblasti zdraví a prevence kriminality včetně nekalých praktik prodejců.

Výše uvedené aktivity realizované na úrovni obcí mohou postupně měnit zažité stereotypy související s věkem. Přestože jde o dlouhodobý proces, lze konstatovat, že jsou v Hradci Králové motivováni snahou rozvíjet pozitivní klima ve městě coby „obci přátelské seniorům“, kde nejsou seniorští občané vnímáni jako přítěž či hrozba, avšak jsou naopak příležitostí pro své okolí v obecném slova smyslu.