Podoba prezidentské volby v České republice, na Slovensku a v Rakousku
27.březen 2013 | Autor: Luboš Jemelka
Při nedávné prezidentské volbě byly mimo jiné diskutovány otázky, nakolik je naše právní úprava této volby dokonalá a zda v tomto ohledu nejsou některé zahraniční úpravy přesnější.
Proto bych se chtěl na následujících řádcích pozastavit u podoby české právní úpravy prezidentské volby ve srovnání s její úpravou u našich sousedů na Slovensku a v Rakousku a poukázat rovněž na s tím související otázku prezidentských kompetencí.
Přímá volba a její průběh
V obecné rovině je možné začít konstatováním známého faktu, že přímá volba je typická pro prezidentské a poloprezidentské formy vlády. Proč tedy stále více států s parlamentní formou vlády usiluje o totéž, posuzované státy nevyjímaje? Jedná se o naplnění společenské poptávky, kdy je řada lidí přesvědčená, že pokud si svého prezidenta nemůže zvolit přímo, je o něco ochuzena. V České republice k tomu došlo poprvé až letos, na Slovensku v roce 1999 (zde uspíšila přechod na přímou volbu též nemožnost zvolit slovenského prezidenta Národní radou) a v Rakousku dokonce již v roce 1951.
Ve všech posuzovaných případech se jedná o dvoukolovou volbu, ve které je třeba získat nadpoloviční většinu platných hlasů (v ČR ji vyhlašuje předseda Senátu, na Slovensku předseda Národní rady, v Rakousku spolková vláda). Návrhy pak může podávat buď určitý počet zákonodárců (v ČR 20 poslanců či 10 senátorů, na Slovensku 15 poslanců, v Rakousku členové Národní rady návrhy dávat nemohou) nebo občanů (v ČR 50 tisíc, na Slovensku 15 000, v Rakousku 6 000). S ohledem na lidovou tvořivost je však třeba splnění zákonných požadavků ověřit, což může vyvolávat i řadu nejasností (v ČR známé spory nad tím, zda chybné vzorky sečíst či zprůměrovat).
I když jsou sledované úpravy přímé volby v mnoha směrech podobné, je zde (vedle výše zmíněného) i několik dalších rozdílů týkajících se například minimálního věku prezidenta (40 – ČR a Slovensko, 35 – Rakousko), postupu při dosažení rovnosti hlasů v prvním kole volby (zda do dalšího kola postupuje více kandidátů – ČR, nebo rozhoduje los – Rakousko), výdajů na volební kampaň (40 mil Kč, resp. 50 mil Kč účastní-li se i 2. kola – ČR, 132 775 eur – Slovensko, v Rakousku bez omezení) nebo zrcadlově k volbě možnost prezidenta lidovým hlasováním i odvolat (pouze SR a Rakousko).
Je-li přímá volba prezidenta zavedena, považoval bych při srovnání výše uvedeného za přínosné přijmout rakouský model navrhování kandidátů s předem ověřenými podpisy. Naopak možnost lidového odvolávání prezidenta ani limity pro výdaje na volební kampaň za nezbytné nepovažuji (místo toho bych preferoval financování volební kampaně zprůhlednit).
Postavení přímo zvoleného prezidenta
I když by bylo logické, aby šlo zavedení přímé volby prezidenta ruku v ruce s posílením jeho kompetencí, ne vždy se k tomu přistupuje. Nestalo se tak ani v ČR, kde žádné nové kompetence posíleny nebyly (paradoxně se dokonce v této souvislosti uvažovalo o opaku, a to o oslabení prezidentova výběru členů bankovní rady ČNB). Na Slovensku k tomu došlo pouze částečně (ve vztahu k možnostem rozpuštění Národní rady a prezidentskému vetu), ale se současným omezením kompetencí jiných (rozšíření případů kontrasignace).
Obecně platí, že prezident by měl v parlamentních režimech hlavně přispívat k udržování rovnovážného stavu mezi nejvyššími státními orgány. Pokud je volen přímo, dá se říci, že má vyšší stupeň legitimity, nicméně fakticky nemá silnější prostředky pro prosazování vlastní vůle a politiky. I když se tedy dle mého názoru přímá volba prezidenta vymyká klasickému pojetí parlamentní republiky, zahraniční praxe ukazuje, že to fungovat může a přímá volba tak vede spíše k větší nadstranickosti prezidenta než k posílení jeho role při řízení státu (pro jeho skutečné postavení má pochopitelně velký význam skutečnost, o jak silnou a aktivní osobnost se jedná). Následující měsíce a roky pak ukáží, jak tomu bude v případě České republiky a zda se bude přímo zvolený prezident výrazně lišit od svých předchůdců nebo nikoli.
Nejnovější analýzy
-
Nahradí obecní policie policii státní? (celá verze)
Ekonomika, právo a regulace
Autor : Jaroslav Salivar -
Má stát hazard pod kontrolou? (celá verze)
Ekonomika, právo a regulace
Autor : Michal Barbořík -
Ekonomické ztráty českých fotovoltaických elektráren
Ekonomika, právo a regulace
Autor : Jan Průša -
Starneme, a? (rozšířená verze)
Ekonomika, právo a regulace
Autor : Radovan Ďurana