Příběh touhy, chamtivosti a bezpečí

30.duben 2011 | Autor: Ivan Langer

Problematika zahraničních pracovníků ze zemí mimo EU v ČR v době hospodářské krize Příběh zahraničního dělníka je na jedné straně příběhem o lidské touze po štěstí, lepším životě a odvaze pro to něco udělat.

 

Na straně druhé však také o nezodpovědnosti, chamtivosti a zlovůli lidí, kteří na této touze chtějí vydělat. 
 
Ač se nám mnohým nezdá, ČR patří k nejbohatším zemím světa. Přitahuje tak ty, kteří se narodili na ekonomicky chudším místě planety. A jako každý "ráj" se stává idealizovaným snem. 
 
Podstata problému je hned na samém začátku příběhu zahraničního dělníka. Dostává nereálné sliby od těch, kteří ho verbují, a za cestu do "ráje" zaplatí nehorázné peníze. Je tak odkázán na lidi, kterým nezáleží ani na něm, ani zemi, do které je přiváží. Těmto lidem jde pouze o jejich vlastní prospěch. 
 
Za předešlých vlád zde vzniklo mnoho montoven, které místo na kreativitu českého průmyslu spoléhaly na levnou pracovní sílu. A tu nejlevnější poskytují právě zahraniční dělníci. 
 
S příchodem hospodářské krize jsou tyto montovny jedny z prvních, které omezují výrobu. Tisíce lidí bez znalosti češtiny, bez koruny v kapse, sociálního a zdravotního pojištění jsou propouštěny. Dalším desetitisícům vyprší pracovní povolení. 
 
Hrozí nám proto reálné bezpečnostní riziko. Lidé, kteří budou bez práce, bez peněz na cestu domů a častokrát s dluhy, budou muset svou zoufalou situaci řešit. A není tajemství, že zoufalý člověk často neváhá překročit zákon, aby svou situaci řešil. 
 
Tito lidé se pak mohou zapojit do nelegální činnosti a zhoršovat tak bezpečnostní situaci v zemi. To s sebou pochopitelně nese zvýšení nákladů státu na její zajištění. Na scéně se rovněž mohou objevit noví "zaměstnavatelé", kteří zneužijí tíživé situace zahraničních dělníků k otrocké práci. 
 
Zaměstnavatelé a agentury, které na těchto lidech vydělali obrovské peníze, nyní od nich dávají ruce pryč. Současná vláda na velký příliv levné pracovní síly ze zahraničí do ČR neměla vliv. Přesto se k nepříznivé situaci staví čelem a udělá vše, aby možným problémům předešla. 
 
Určili jsme si priority, kterými se řídíme. V první řadě chceme chránit zájmy občanů ČR. Bezpečnost, sociální smír a ochrana pracovních míst pro české občany musí patřit a také patří mezi ty nejdůležitější. 
 
Neznamená to však, že bychom zahraniční dělníky opomíjeli. Protože chápeme jejich situaci, navrhli jsme, že jim zaplatíme letenku domů plus motivační příspěvek v hodnotě 500 eur, který by jim měl pomoci z toho nejhoršího. Současně omezíme vydávání pracovních víz, abychom zabránili situaci, kdy jedni nezaměstnaní odjíždějí a noví přijíždějí. Zpřísníme podmínky práce zprostředkovatelských agentur a okamžitě zavedeme důslednější kontrolu jejich činnosti. 
 
Není to vláda, která je necitlivá vůči zahraničním dělníkům, jsou to lidé, kteří díky nim vydělali velké peníze a nyní je používají jako "živé štíty" k vydírání České republiky. 
 
Lidé, kteří dnes zlehčují bezpečnostní riziko vyplývající z většího množství zahraničních dělníků bez práce a peněz, by jako první kritizovali vládu, pokud by nyní jasnou strategii nepřijala. Rozhodnutí vlády je možná tvrdé, ale není necitlivé. 
 
Český daňový poplatník nemůže nést odpovědnost za rozhodnutí cizince, který si k nám přijel vydělat peníze a jemuž tato možnost z ekonomických důvodů skončila. Jsme a chceme být i nadále otevřenou zemí. Ovšem nikoliv na úkor vlastní bezpečnosti a prosperity. 
 
 
Právo, 12. února 2009