Rakousko kopíruje své postkomunistické sousedy

27.březen 2013 | Autor: Petr Sokol

Do Rakouska jako kdyby se v posledních měsících přelila politika z nedaleké postkomunistické střední a východní Evropy. V zemi vybuchuje jeden korupční skandál za druhým a postiženými nejsou jen vládní strany, ale kvůli účasti na zemských vládách i opoziční populisté. To vede podobně jako u „východních“ sousedů k deziluzi z politiky, ale také ke vzniku nové „antipolitické“ strany. Roli rakouských Věcí veřejných ale u našich jižních sousedů hraje subjekt vedený rakousko-kanadským miliardářem Frankem Stronachem.

 

Neberte nám vojnu

Podobně jako v Německu probíhá také v Rakousku letos supervolební rok. Odstartovalo ho referendum o vojenské povinnosti a civilní službě. To vyvolali rakouští vládní socialisté spolkového kancléře W. Faymanna, ale nakonec se otočilo proti nim. V Rakousku se totiž zvedl historický sentiment, že právě armáda postavená na záložácích patří k rakouským specifikům, jako je například neutralita. Zrušení povinné vojenské služby navržené socialisty navíc odmítli podpořit jak jejich koaliční partneři z Rakouské lidové strany, tak hlavní opoziční strana – populističtí svobodní. Odpor proti zrušení náhradní civilní služby navíc vyvolal odmítavou reakci v sociálním sektoru a v řadě občanských sdružení, v nichž „civilkáři“ pomáhají. Odpůrci profesionální armády navíc voliče úspěšně „postrašili“ chybějícím mužstvem při živelných katastrofách. Sečteno a podtrženo: předreferendová kampaň vedla k tomu, že se volilo podle stranického štěpení. Pouze v „červených“ socialistických spolkových zemích (Vídeň a Burgenland) převážil hlas pro profesionální armádu, ve zbytku se stejně jako v celostátním měřítku hlasovalo pro rakouskou tradici. Odmítnutí socialistického návrhu znamenalo další ránu pro kancléřovu stranu a poroučet se po několika týdnech musel ministr obrany, který se zrušením vojny přišel. 

Všichni namočení v korupci

Faymannovi socialisté jsou ovšem v paradoxní situaci, sice prohráli referendum a čelí několika korupčním skandálům, ale stále vedou v celostátním žebříčku popularity stran. Možné to je jen proto, že korupční obvinění sžírají i další strany. 

Na kancléře sice padlo obvinění, že v tzv. inzerátové aféře jako bývalý ministr dopravy zadával za státní peníze inzerci ve spřátelených novinách, aby o něm na oplátku rakouský bulvár pěkně psal, ale koaliční lidovci v popularitě platí za to, že jejich bývalý kancléř W. Schüssel je vyšetřován v jedné privatizační kauze. Z dob Schüsselovy vlády se navíc táhne i aféra několika ministrů za dnes opoziční svobodné.

 Těm navíc velmi škodí skandál v jejich dosavadní baště – jihorakouských Korutanech, kde díky J. Haiderovi dlouho vládli a udrželi se u moci i po jeho smrti. Aféra, kdy korutanský náměstek zemského hejtmana za svobodné poskytl za sponzorský dar jeho straně rakouské občanství ruskému investorovi, nakonec svobodné dokonce stála v březnových zemských volbách více než 20 procent hlasů a opuštění místa zemského hejtmana. Když už jsme u těchto zemských voleb, připomeňme, že se staly reklamou na demokracii, protože o rudo-zelené většině v zemském sněmu nakonec rozhodl jeden jediný voličský hlas.

Skandály mohou ovlivnit i květnové zemské volby v Salcburku, kde aféra se zneužitím zemských peněz asi bude stát křeslo hejtmanku a „korunní princeznu“ rakouských socialistů G. Burgstallerovou. Jediným úspěšným zemským politikem v letošní sérii zemských voleb se proto jeví dolnorakouský lidovecký hejtman E. Pröll, který v březnu obhájil absolutní většinu své strany v zemském sněmu. Otevřený je dubnový výsledek v Tyrolsku, kde budou kandidovat hned dvě lokální „anti­politické“ strany.

Frankův tým

Zemskými volbami i podzimním soubojem ve spolkových volbách ale asi nejvíc zahýbá nová strana Franka Stronacha – osmdesátiletého podnikatele, který v mládí odešel s pár dolary v kapse do zámoří, aby se v devadesátých letech do rodné země vrátil jako majitel jedné z největších světových firem na výrobu autosoučástek. Loni ohlásil vstup do politiky, přetáhl pět poslanců spolkového parlamentu a pustil se do volebních klání se subjektem, který se jmenuje Tým Stronach. Nová strana sází na kontrast Stronachovy podnikatelské kariéry se zkostnatělým rakouským systémem, kritizuje korupci a zmiňuje možnost opuštění eura i návrat k šilinku.

Zatím to Stronachovi, na jehož němčině je znát dlouhý pobyt v zahraničí, překvapivě vychází. Dostal se jako lídr do zemského parlamentu v Dolním Rakousku, jeho strana uspěla i v Korutanech a zemské zastupitele asi získá i v Tyrolsku a Salcbursku. Na spolkové úrovni atakuje popularitu kolem deseti procent a díky ní existuje početní možnost koalice lidovců, populistických svobodných a jeho stronachovců. Lidovci by se ale museli rozhodnout opustit pohodlí velké koalice, což se zatím nejeví jako příliš reálné.