Velké evropské země v roce 13.

Autor: Ladislav Mrklas

Milí čtenáři! Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Španělsko. Pět nejlidnatějších zemí západní a jižní Evropy, pět vyspělých států, které očekávají těžký a svým způsobem důležitý rok. Francie má po volbách, které přinesly změnu. Německo a Itálii naopak volby čekají. Účty, byť každý jiného typu, v nich budou skládat nejvýraznější osobnosti posledního desetiletí – Angela Merkelová a Silvio Berlusconi. Konečně, Španělsko a Británie, které nevolily loni a nebudou volit ani letos. Přesto je jejich situace ekonomicky i politicky složitá. Letošní první číslo měsíčníku CI Time vám přináší analýzy a rozhovor věnovaný primárně této pětici.

Téma otevírá vstupní analýza ekonoma Ladislava Tajovského, která se zamýšlí nad podobnostmi i odlišnostmi německé a italské ekonomicko-politické situace, a to v souvislosti s celoevropským děním. Rektor vysoké školy CEVRO Institutu si k „mikrofonu“ pozval francouzského ekonoma profesora Pascala Salina, s nímž diskutoval o míře zdanění, které vyhání podnikatele a jiné známé a bohaté osobnosti ze země, o protikapitalistických náladách ve společnosti, dlouhodobé stagnaci Francie, vlivech evropské integrace, přibližování k totalitě a dalších otázkách.

Německu se následně věnují další dva texty. Petr Sokol přibližuje, co všechno letos čeká německé voliče a politické strany. Analýzu doplňuje aktuální pohled na výsledek lednových zemských voleb v Dolním Sasku, které ukázaly jednu z možných cest – totiž faktickou remízu mezi stávajícími vládními a opozičními stranami. Volebním marketingem v Německu se zabývá článek Marka Buchty, který si mimo jiné klade otázku, zda Angela Merkelová má dostatečné množství sil na třetí volební vítězství.

Česká socioložka Tatiana Wartuschová, která nyní dlouhodobě působí v Itálii, rozebírá preference a nálady v této jihoevropské zemi. Konstatuje mj., že v Itálii se k politice vyjadřují prakticky všichni. Jiné zemi jižního křídla – Španělsku – se věnuje spíše ekonomická analýza Martina Vlachynského s výmluvným názvem Španělská ekonomická paella. Další ekonom, Jan Průša, rozebírá britskou univerzitní a vysokoškolskou reformu, již považuje za inspirativní model pro Česko. Britské vnitřní politice je věnován i text Jiřího Kozáka, který se zabývá hodnocením konzervativně-liberální koaliční vlády přesně v polovině mandátu.

Aktualitku z menší, avšak Česku o to bližší země, tedy ze Slovenska, přidává Luboš Jemelka, jehož text analyzuje slovenskou amnestii.

S přáním inspirativního čtení a upozorněním, že na nové číslo, věnované zejména zdravotnictví a sociálním otázkám, se můžete těšit na konci února.