Více obchodu, ale i společenský odliv mozků

26.květen 2014 | Autor: Lenka Zlámalová

V pohledu na našich 10 let v Evropské unii se snažím být realistická. Doba strávená v ní byla pro nás rozhodně přínosná ekonomicky, ale mimo to částečně i jinak – v podobě tlaku na zvýšení civilizačních standardů. Ekonomický přínos je zejména spjat s volným zahraničním obchodem a zvýšením investic. Naším největším obchodním partnerem je Německo, takže ekonomický přínos je nezpochybnitelný.

Na druhou stranu je zbytečně přeceňován vliv peněz z evropských fondů. Ty měly civilizačně spíše destruktivní roli. Ne že by to bylo přímo vinou Evropské unie; můžeme si za to z velké míry sami – vytvořili jsme při jejich čerpání systém, který velmi přispěl k následnému politickému marasmu a k nástupu nesystémových politických sil. Dříve tu bylo (na středoevropský prostor) relativně kultivované politické prostředí dvou hlavních politických stran, jedné na pravici a jedné na levici, a doprovodných satelitů, které doplňovaly koaliční vlády. Systém, který vznikl při čerpání evropských peněz, jednu z oněch velkých stran vážně poškodil a druhá k tomu směřuje; politické prostředí se pak zcela proměnilo. Přínos evropských fondů se proto přeceňuje. Nové stavby budované z evropských projektů nevypovídají o konkurenceschopnosti a prosperitě naší země.

Dalším problémem za posledních deset let bylo, že správa evropských agend zaměstnala mnoho schopných lidí, kteří chybějí jinde. Pro mladé studenty bylo vždy lákavé působit v konzultantských společnostech, které pomáhají s čerpáním evropských fondů, protože to bylo výborně placené. Vznikl tu jakýsi společenský odliv mozků do tohoto sektoru.

Konečně, za posledních deset let u nás probíhala jen nesmělá společenská debata o skutečných problémech Evropské unie. Bojíme se, že budeme za ty, kdo dělají jen potíže, že budeme vyloučeni od společného stolu. Naše nesmělost říci vlastní názor kvůli obavám z ostrakizace je naše velké minus. I proto jsme členství v Evropské unii leckdy nedokázali plně využít.