Volební reforma připravila Merkelovou o většinu

28.říjen 2013 | Autor: Matěj Trávníček

Nejprve si povězme něco málo o tom, jak Němci volí. Po druhé světové válce byl přijat volební systém personalizovaného poměrného zastoupení (mixed-member proportional, MMP). V něm má volič dva hlasy.

Nejprve si povězme něco málo o tom, jak Němci volí. Po druhé světové válce byl přijat volební systém personalizovaného poměrného zastoupení (mixed-member proportional, MMP). V něm má volič dva hlasy. Jedním volí v jednomandátovém volebním obvodu, druhý pak odevzdává stranické kandidátní listině na zemské úrovni. Svůj hlas přitom může rozdělit. Může tak volit například kandidáta CDU v jednomandátovém volebním obvodu a zároveň kandidátní listinu FDP. Jednomandátových volebních obvodů je celkem 299. Tedy přesně polovina základní velikosti Spolkového sněmu. Proč „základní velikosti“?

Jak to celé funguje?

V jednomandátových volebních obvodech jsou mandáty přidělovány na základě systému prvního v cíli. Tedy stejně, jak to známe například z Velké Británie. Mandáty na základě „druhých hlasů“ (Zweitstimme) pro kandidátní listiny jsou pak alokovány proporční metodou Sainte-Laguë / Schepers, což není nic jiného než německá čistě matematická varianta metody Sainte-Laguëho dělitele. Ta dělí volební výsledky vzestupnou řadou celých lichých čísel počínaje 1, tj. 1, 2, 3 atd. (Tento dělitel je v malých volebních obvodech výhodný pro malé strany. Avšak v podmínkách německých velkých volebních obvodů je tento rozdíl zanedbatelný.) Mandáty jsou pak alokovány stranám s nejvyššími vypočtenými podíly. 

Pro úplnost dodejme, že i v Německu existuje uzavírací klauzule, která je nastavena na zisk 5 % „druhých hlasů“ nebo na zisk alespoň 3 mandátů v jednomandátových volebních obvodech. A dále pak, že metoda Sainte-Laguë / Schepers se používá od voleb v roce 2009, kdy nahradila do té doby používanou proporční metodu Hare / Niemeyer.

Metodou Sainte-Laguë / Schepers jsou však alokovány všechny mandáty, tj. nikoli 299, jak by se snad na první pohled mohlo zdát, ale všech 598. A to na celostátní úrovni. Následně jsou mandáty přikazovány touž metodou v rámci jednotlivých kandidujících stran. Tím je zjištěno, kolik mandátů má každá strana získat v každé jedné ze šestnácti spolkových zemí.

Od takto vypočtených mandátů jsou v dalším kroku odečteny mandáty, které strana v dané zemi již získala v jednomandátových volebních obvodech. A právě v tom tkví celý půvab personalizovaného poměrného zastoupení. Umožňuje silnou personalizaci volby a zároveň generuje proporční volební výsledek.

Převislé mandáty

Co však udělat v situaci, kdy strana v jednomandátových volebních obvodech získá více mandátů, než kolik jí přísluší dle proporční distribuce? Tyto mandáty jsou stranám ponechány a o jejich počet je zvětšena velikost Spolkového sněmu. Tím vznikají tzv. „převislé mandáty“. Tyto převislé mandáty působily jako určitý většinový prvek v systému, když deformovaly jeho celkovou proporcionalitu. 

Právě jejich vysoký počet v předchozích volbách (24, všechny pro CDU) byl spolu s fenoménem negativní váhy hlasu (negative vote weight) důvodem, proč se volebním systémem zabýval německý ústavní soud, který nařídil provést úpravu volebního systému.

Reforma volebního systému

Počátkem letošního roku tak byla na základě širokého mezistranického konsenzu, ke kterému se jako jediná ze stran zastoupených ve Spolkovém sněmu nepřipojila Die Linke, přijata reforma volebního systému. Ta zavedla kompenzační mandáty. Ty jsou v případě vzniku převislých mandátů postupně alokovány skrze zvyšování počtu mandátů přidělovaných pomocí metody Sainte-Laguë / Schepers až do chvíle, kdy je dosaženo stavu, ve kterém je touto metodou stranám s převislými mandáty přikázán takový počet mandátů, že žádné z nich nejsou převislé.

V praxi jsou tak stranám bez převislých mandátů přiděleny dodatečné, kompenzační mandáty. V letošních volbách si jich SPD připsala 10 a Die Linke, Zelení a CSU po třech. Oproti 13 převislým mandátům získaných CDU. 

Kdyby však platil „starý“ volební systém, sesterské duo CDU / CSU by získalo 308 mandátů z 611, tedy o 2 mandáty by překonalo hranici většiny. 

Otázkou však je, zda by pro Angelu Merkelovou nebyla takováto křehká většina horší než současný stav, kdy sice potřebuje koaličního partnera, ale pokud ho získá, bude se moci spolehnout na mnohem výraznější většinu ve Spolkovém sněmu.