Zákon o evropské občanské iniciativě

27.červenec 2012 | Autor: Luboš Jemelka

Dne 12. června 2012 nabyl účinnosti zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. V tomto článku bych se chtěl pozastavit nad tím, co tento nový zákon vlastně přináší a nakolik je jeho existence skutečně smysluplná a nezbytná.

Nutnost přijetí nového zákona a jeho obsah

Nutnost přijetí národní úpravy evropské občanské iniciativy si vyžádalo právo Evropské unie, konkrétně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011, o občanské iniciativě. Toto nařízení provádí Smlouvou o EU zakotvené právo občanů Evropské unie obracet se prostřednictvím občanské iniciativy na Evropskou komisi s návrhem na předložení právního aktu Evropské unie. Přestože je nařízení přímo použitelným právním předpisem, vyžadovalo přijetí samostatného zákona zakotvení některých souvisejících skutečností, které jsou pro provádění této iniciativy v České republice nezbytné. Jedná se mimo jiné o úpravu systému sběru prohlášení o podpoře občanské iniciativy, ověření těchto prohlášení prostřednictvím kontrolních mechanismů nebo o zakotvení sankcí za porušení uvedeného nařízení.

Neprovedení implementace tohoto nařízení by mohlo být Evropskou komisí považováno za nesplnění povinnosti vyplývající České republice z příslušných smluv (Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU), a tak nezbylo než tento zákon přijmout bez ohledu na jeho význam či skutečný přínos.

Aby mohla být evropská občanská iniciativa vůbec relevantní pro další posuzování, musí se nejprve zřídit výbor minimálně sedmi osob z různých států EU, který iniciativu zaregistruje. Následně jí musí během 12 měsíců vyjádřit podporu nejméně jeden milion občanů EU ve věku opravňujícím k účasti ve volbách, a to v listinné nebo v elektronické podobě s tím, že k tomu lze využít rovněž tzv. online systém sběru. Podmínka podpisu milionů podporovatelů iniciativy však není podmínkou jedinou. Současně je vyžadováno, aby pocházeli nejméně ze sedmi členských států, a stanoven je rovněž minimální počet podepsaných osob za členský stát. Ten je stanoven (logiku v tom nehledejte) jako 750násobek počtu členů Evropského parlamentu dané země, tedy v případě České republiky 16 500. Následně musí být příslušným orgánem (v České republice se jedná o Ministerstvo vnitra) prohlášení o podpoře občanské iniciativy během 3 měsíců ověřeno, zda nedošlo k uvedení chybných či vymyšlených údajů, a teprve následně je možné iniciativu předložit Evropské komisi.

Otázka nezbytnosti evropské občanské iniciativy

Ani nařízení EU o občanské iniciativě, ani náš zákon výslovně neřeší, na jaké případy se tato iniciativa může nebo naopak nemůže vztahovat. Fakticky se tak může uplatnit na cokoli, k čemu má Evropská komise právo navrhnout legislativu (může se týkat například otázky rozšíření EU, dopravy, životního prostřední apod., a zvažována je dokonce též pro zrušení letního času).

Názory na tuto novou úpravu jsou různé, od přehnaně optimistických až po ty realističtější. Například europoslanec Březina k této evropské občanské iniciativě uvedl: „Občané EU tak přestávají být pouhými adresáty evropských předpisů a rozhodnutí, ale stávají se z nich skuteční partneři evropských institucí.“ Osobně je mi však bližší vyjádření poslance Bauera, který uvedl: „Budí pochybnosti, zda nejde jen o vylepšenou a navenek vyšperkovanou petici, kterou mohou unijní úředníci navzdory svým proklamacím hodit za hlavu.“ Trefné je i vyjádření poslance Šeicha, podle kterého může tato iniciativa směle soutěžit o titul „euro-ptákoviny“ roku. Celý vtip je totiž v tom, že i kdyby se podařilo všechny požadavky nařízení EU i zákona č. 191/2012 Sb. splnit (což by rozhodně nebylo jednoduché, ne-li úplně nemožné), ještě to ve skutečnosti nic neznamená. Evropská komise totiž nemá povinnost této iniciativě vyhovět. Musí ji pouze posoudit a do 3 měsíců veřejně zdůvodnit, zda a proč se bude či nebude návrhem zabývat. Pokud s ní nebude souhlasit, jednoduše žádnou novou evropskou úpravu nepřijme a několikaměsíční práce a nemalé finanční prostředky s tím spojené tak přijdou vniveč. Osobně pak v takové úpravě velký přínos nespatřuji a o její nezbytnosti mám poměrně silné pochybnosti.