Zkvalitnění dětských práv? Zákon o sociálněprávní ochraně je správnou cestou…

22.únor 2013

Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, která byla v Poslanecké sněmovně projednávána pod číslem sněmovního tisku 564, byla předložena Ministerstvem práce a sociálních věcí jako součást celkové reformy vedoucí ke zkvalitnění systému péče o ohrožené děti.

K tomu se zavázala vláda České republiky ve svém programovém prohlášení. Příprava návrhu zákona je koordinována s přípravou a projednáváním vládního návrhu nového občanského zákoníku. Tato novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou dne 7. 11. 2012 s účinností od 1. 1. 2013.

Schválení zákona předcházela řada diskuzí

Tento sněmovní tisk provázela velmi podrobná debata nejen na půdě Výboru pro sociální politiku, kde k němu bylo pořádáno opakovaně několik jednání i mimořádných kulatých stolů, ale i na půdě pléna Poslanecké sněmovny. Šíře podrobné diskuze naprosto odpovídá mimořádné důležitosti této právní úpravy. Bohužel ani takto důkladné projednávání nepřineslo v některých otázkách konsenzus nejen mezi zákonodárci, ale i mezi laickou a odbornou veřejností. Přesto jsem přesvědčena, že legislativní úprava sociálněprávní ochrany dětí přinese zlepšení v otázkách dětských práv.

Prevence na prvním místě

Mezi hlavní cíle této novely patří vytvoření podmínek pro zabezpečení výchovy a všestranného rozvoje dítěte v jeho přirozeném rodinném prostředí nebo v náhradním rodinném prostředí. Základem je změna orientace systému sociálněprávní ochrany dětí směrem k prevenci. Následovaná zavedením standardů kvality a sjednocením postupů sociálněprávní ochrany dětí a osob pověřených k výkonu sociálněprávní ochrany dětí, tedy systém, který již dobře známe ze zákona o sociálních službách. Posledním stěžejním cílem bylo vytvoření alternativ k nadměrnému umísťování dětí do institucionální péče, za což jsme dlouhodobě kritizováni od mezinárodních organizací, rozvojem a profesionalizací pěstounské péče. Podíl dětí umístěných do ústavní výchovy na počet obyvatel EU činí 2 %, v České republice je to však 8 %.

Otázka rušení kojeneckých ústavů

V médiích se v souvislosti s touto novelou objevila řada dezinformací či velmi zjednodušených pohledů na celou problematiku. Tou nejviditelnější byla údajná snaha MPSV zcela zrušit kojenecké ústavy. Ano, je pravda, že Česká republika je kritizována za vysoký počet dětí umísťovaných do kojeneckých ústavů a následné institucionální péče, ale cílem novely je postupné vytvoření profesionální sítě pěstounských rodin tak, aby ohrožené děti mohly být přednostně umísťovány, byť i na přechodnou dobu, právě do těchto pěstounských rodin, a to namísto současné ústavní péče. Je ale pochopitelné, že tohoto ideální stavu nemůžeme dosáhnout v krátkém čase, a jsem přesvědčena, že ústavní péči budeme v nějaké míře využívat i do budoucna. Takže plošné a nárazové rušení kojeneckých ústavů by byla veliká chyba a zákon o SPOD o to ani neusiluje. To, co je důležité, je důraz na to, aby přednostně byla využita možnost umístit dítě do náhradní rodinné péče, která je bez diskuze pro vývoj dítěte ve všech ohledech příz­nivější. Tento trend v oblasti sociálněprávní ochrany dětí jde ruku v ruce s transformací sociálních služeb a tento směr je bezpochyby správný. 

Pěstounská péče

Novela má za cíl, aby pěstouni,  kteří se starají o děti,  měli dostatečné zázemí a  dostatečnou odbornou pomoc a znalosti při výkonu samotné péče. Osobně nesdílím stanovisko pana prezidenta, že pěstounství je posláním, nikoliv však zaměstnáním. Chtít po rodině, aby vychovávala ve většině případů děti, které mají často těžký handicap či si s sebou přináší určitou zátěž z biologické rodiny, pouze proto, že s nimi soucítí a svoji péči berou jako poslání, je zvrácené. Stejně tak jako nechceme po lékařích a záchranářích, aby pracovali za minimální mzdu a celý svůj život, včetně soukromého, zasvětili svému bohulibému poslání, stejně tak musíme dát podporu pěstounským rodinám. A to jak odbornou podporu, tak i finanční ocenění jejich práce. Vnímám to jako nezbytné proto, aby se tyto rodiny mohly plně věnovat své náročné práci.

Poslední oblastí, kterou novela upravuje, je změna v činnosti orgánů sociálněprávní ochrany dětí. Novela stanovuje závazné postupy v podobě standardů kvality poskytování sociálněprávní ochrany, což jsou principy a bodové hodnocení výkonu sociálněprávní ochrany, standardy sociální práce s klientem, standardy personálního a organizačního zajištění výkonu sociálněprávní ochrany a technicko-provozní zajištění sociálněprávní ochrany.