Piráti v porodních bolestech

27.červenec 2012   Autor :  Petr Sokol

V Německu se etabluje nová politická síla Pirátům se daří nejen u břehů Somálska, ale i v německé politice. Němečtí političtí piráti se už probojovali do čtyř zemských parlamentů, celostátně drží preference, které by jim bez problémů zajistily, že se příští rok dostanou do Spolkového sněmu, a podobně by jim nic nemělo zabránit ve volebních úspěších v dalších zemských volbách, a to včetně konzervativního Bavorska.

Strana založená původně jako „one- -issue“ formace s jediným tématem svobody na internetu se v loňské berlínské předvolební kampani profilovala zejména s požadavkem na větší transparenci v politice a přimíchala k tomu populistické sliby, které občas hraničily s recesí. Jenže i to pirátům stačilo na vstup do berlínského zemského parlamentu, a to dokonce s téměř devíti procenty hlasů. Strana zažila následně i celoněmecké procitnutí. Ve výzkumech začala překračovat celostátně hranici pro vstup do parlamentu. Po berlínském úspěchu německé voličstvo začalo vnímat piráty jako stranu protestu a jen menšina z těch, kteří stranu podporují, uvádí jako důvod podpory „pirátský“ program zaměřený na svobodu internetu.

Digitální revoluce

Jedna politologická teorie učí, že nové politické strany vznikají ve společnosti vždy jako produkt určité revoluční změny. Průmyslová revoluce například zrodila nejenom dělníky, ale také je zastupující socialistické strany. Jako by tuto teorii znali, odvolávají se piráti ve svých dokumentech na jev, který nazývají „digitální revoluce“. Vstup nových technologií podle nich vnesl do společnosti dva nové trendy – jeden pozitivní a jeden negativní. Začněme tím špatným. Podle pirátů nové technologie umožňují státům ještě víc utlačovat občany, protože jim dávají možnost novými metodami nahlížet do soukromí občanů. Na druhou stranu ale nové technologie konečně umožňují zavést skutečnou demokracii.

Tekutá demokracie

Pirátské formě opravdové demokracie se dostalo jména „tekutá demo­kracie“(v originále liquid democracy) a piráti věří, že právě ona umožňuje potřebnou kombinaci přímé a nepřímé demokracie. Němečtí piráti k jejímu naplnění využívají speciální program zvaný „liquid feedback“. Do něj se může zaregistrovat každý člen strany a může jeho prostřednictvím hlasovat ve vnitrostranických referendech. Specifikem tohoto hlasování ovšem je, že jednak můžete hlasovat sám, ale také můžete svůj hlas delegovat na jiného piráta, který pak hlasuje za vás. Někteří „superpiráti“ tak mohou mít ve vnitrostranickém rozhodování až desítky hlasů. K této tekuté demokracii ovšem samozřejmě patří to, že si můžete hlas od svého zástupce vzít kdykoli zpět.

K pirátské politické kultuře ovšem patří i další „IT-vychytávky“: komunikační program „Mumble“, přes který pořádají pirátské orgány on-line schůze a který se podobá skypu, nebo speciální pirátská wikipedie, která informuje o pirátské straně a jejích záměrech. Vnitrostranické diskuze zase probíhají prostřednictvím platformy „Piraten-pad“, v níž může každý komentovat a glosovat piráty vytvářené programové dokumenty.

Tyto nástroje vypadají na první pohled skvěle a zdálo by se, že světová demokracie dostala nový impuls. Jenže už v samotné pirátské straně se při používání tekuté demokracie objevují první problémy. Hlasování i diskuzí se účastní jen malá menšina pirátů (tzv. Kernis – přeloženo něco jako jádraři), a to hlavně těch, kteří mají čas stále sedět u počítače. Na výsledcích je to pak někdy dost znát.

Zelení 2.0

Vývoj německé pirátské strany zatím v mnohém kopíruje historii tamních zelených, kteří před třiceti lety úplně stejně působili ve svých začátcích. I proto jsou piráti politickou hrozbou právě pro ekologisty. Podle výzkumů se totiž prodrali na jejich místo protestní strany a ze zelených udělali v mnoha očích okoukanou součást politického establishmentu.

Otázkou zatím také zůstává, zda se piráti rozšíří mimo Německo. Dosud totiž ve všech ostatních zemích (včetně naší) volebně vyhořeli, respektive nedosáhli na parlamentní zastoupení. I tady může nastat situace, která bude kopírovat vývoj u zelených, kde vše začalo volebními úspěchy v Německu a postupně se začalo šířit Evropou. Pokud se to stane, pak opravdu sledujeme vznik nového, zatím výrazně generačního politického proudu.

Začátek problémů

 Od úspěchu v zemských volbách v Šlesvicku-Holštýnsku na počátku května ale němečtí piráti zabředávají do stále větších vnitřních problémů. Symbolem jejich současného postavení může být právě povolební situace v nejsevernější spolkové zemi, kde volební výsledek poprvé piráty donutil debatovat o tom, zda by se měli podílet na vzniku nové vlády. Nakonec se vytvoření zemské koalice obešlo bez nich, ale už samotné sondážní rozhovory s budoucím premiérem ukázaly, že spolupráce s piráty bude i v budoucnu velmi obtížná. Když lídr sociálních demokratů přišel vyjednávat se špičkami pirátů, dočkal se místo diskrétního jednání rozhovoru, který byl celou dobu přenášen „live“ na internetu.

Mluví se také o pirátském vztahu k německé krajní pravici. Mezi členy pirátů se totiž v různých částech Německa objevilo hned několik bývalých neonacistů – například členů radikální strany NPD – a bezbřeze tolerantní piráti se rozhodují, zda u nich má platit neomezená svoboda názoru, a tedy i tolerance k minulosti některých jejich členů, nebo má strana zasáhnout ve jménu své dobré pověsti. A do toho jejich místopředseda Martin Delius (27) v rozhovoru pro noviny řekl, že piráti rostou na německé politické scéně tak dynamicky, že se to dá přirovnat snad jen k vzestupu Hitlerovy NSDAP před rokem 1933. Tento výrok zapůsobil v Německu jako bomba a místopředseda pirátů se poroučel ze své funkce. Zmíněná epizoda ovšem neznamená, že by piráti měli jako celek blízko ke krajní levici, ostatně sami se definují jako „sociálně-liberální a progresivní politická alternativa“. Vše spíše potvrzuje jejich dosavadní politickou nezkušenost a fakt, že se do vrcholných pozic celostátně významné strany dostali lidé naprosto bez politických zkušeností.

Debata, jak moc má být naplňován původní pirátský plán na absolutní otevřenost v politice, dělá ale pirátům problémy i v dalších spolkových zemích. Série demisí a zklamaných veřejných prohlášení trápí pirátskou stranu hlavně v Berlíně. Vnitřní rozháranost se už také projevuje v celostátních preferencích. Piráti mají sice stále před rokem těžko uvěřitelných devět procent, ale i to znamená pokles o přibližně čtyři procentní body oproti rekordním hodnotám v dubnu. Oranžoví, jak se pirátům díky jejich barvě v Německu přezdívá, navíc začínají ztrácet na zelené, které také v dubnu na chvíli v žebříčku popularity předběhli. Jenže i tak piráti svým nástupem natolik přerozdali karty, že jediným východiskem bude příští rok po spolkových volbách pravděpodobně velká koalice.