Evropskou krizi neléčí evropská levice
07. duben 2011
Ekonomická nejistota vede evropské voliče doprava. Ze 27 hlav vlád EU jich k levici náleží jen pět. Celý článekPhDr. Petr Sokol
(narozen 1974)
Absolvoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde také v letech 2000-2004 vyučoval. V letech 1996 až 2004 působil jako novinář v odborném časopisu Parlamentní zpravodaj, kde se specializoval na Senát a později také na Evropský parlament. V letech 1998 až 2004 pracoval jako asistent senátora v Parlamentu ČR. Od roku 2004 byl pět let vedoucím kanceláře poslankyně Evropského parlamentu. Pracoval také v letech 2006 až 2009 jako poradce ministra vnitra. Od roku 2009 působí jako tajemník poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu. Přednáší na Vysoké škole CEVRO Institut, kde je také členem správní rady této soukromé vysoké školy. Je také aktivní ve sdružení CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie, kde mimo jiné od roku 2003 působí jako šéfredaktor časopisu CEVRO REVUE. Ve své odborné činnosti se věnuje především komparativní politologii, systémům politických stran, politické a volební geografii a problematice evropské integrace. Je autorem, spoluautorem a editorem několika odborných publikací a studií. Pravidelně přispívá svými politologickými a zahraničně-politickými komentáři do týdeníku Reflex a příležitostně také do dalších médií (ČT, ČRo, TV Prima, MfD, Nová Přítomnost, Respekt) či odborných časopisů (Politologický časopis, Integrace, Parlamentní zpravodaj).
Politolog Petr Sokol je jako externí analytik redaktorem a autorem rubriky časopisu CI Time, věnované evropské a světové politice. Na stránkách časopisu CI Time se specializuje na volební studia, politickou a volební geografii a na aktuální vývoj Evropské unie a jejích institucí.
Seznam článků autora:
Něco se děje
07. duben 2011
Domácí politika v řadě západoevropských zemích se v posledních letech radikálně mění. Volby přinášejí jedno politické zemětřesení za druhým. Do tohoto víru se dostávají i dřívější oázy klidu a stability Celý článekE-stonsko 2.0: Čtvrtina Estonců si zvolila poslance přes internet
07. duben 2011
Mnoho zemí v Evropě i ve světě hovoří o elektronizaci veřejné správy. Výpočetní technika umožňuje mnohá vylepšení a ulehčení přístupu občanů ke státníminstitucím. Na mnoha místech se o tom ale jen mluví, v relativně malém Estonsku zatím jednají. Celý článekBádensko-Württembersko zezelenalo
17. květen 2011
Německo si zvyká na fakt, že jedna z nejkonzervativnějších a nejtradičnějších spolkových zemí si zvolila zeleného premiéra. A klade si otázku, zda historicky první zemský šéf z řad Zelených předznamenává budoucí celoněmecký vývoj. Celý článekZvol si svého Francouze
30.duben 2011
V Evropském parlamentu se chystá celoevropská volba poslanců. V době šetření se má zvýšit počet členů této parlamentní komory a „přidaní“ poslanci se mají novátorsky volit z celoevropské kandidátky. Celý článekRozhořčený jih Evropy
17.červen 2011
Jihem starého kontinentu otřásají sociální protesty. Svět obletěly především obrázky stanového městečka na hlavním madridském náměstí a létající Molotovovy koktejly v centru Atén. Demonstruje se ale v mnoha dalších městech jižní části Evropy, kde nejvíce řádí ekonomická krize. Rodí se nový politický proud, nebo se jedná pouze o dočasné vzedmutí? Celý článekLepší bankrot než černá díra
17.červen 2011
Rozhovor s vládní analytičkou Ivanou Pečinkovou. O krizi společné evropské měny, jejích příčinách, projevech a důsledcích, o Řecku, Irsku, vzpouře daňových poplatníků, evropské pomoci a dalších souvislostech je rozhovor s vládní analytičkou Ivanou Pečinkovou. Celý článekSport jako politikum. FIFA je větší než OSN
14. září 2011
Mnozí z nás si asi myslí, že největší světovou organizací je OSN, protože sdružuje všechny státy světa. Jenže tento názor má jeden háček. Když letos 11. července přijala OSN Jižní Súdán, získala tím 193. člena a připočítat můžeme ještě nečlenský Vatikán, který má v OSN statut stálého pozorovatele. Celý článekGuvernátornátor v džungli
11. říjen 2011
Schwarzenegger a volební revoluce v Kalifornii. Po akčních hrdinech často na scéně zůstává spoušť a chaos. Jejich zásahy bývají sice velmi viditelné, ale mnohdy s ne úplně prospěšnými následky. A totéž je možné říci o jednom z posledních činů Arnolda Schwarzeneggera v roli kalifornského guvernéra, s níž se rozloučil na začátku tohoto roku. Nechme nyní stranou ekonomiku, kde se mu příliš nepodařilo zkrotit státní dluh, a zaměřme se na jeho ústavní reformu, kterou prosadil za použití zbytků své popularity loni v létě. Celý článekIsland jako modla levice
11. říjen 2011
Mýtus a realita ostrova po krizi. Pravice má svoje Řecko, jehož příběh jasně ukazuje, kam vede nezodpovědná politika, kdy se utrácí víc, než je v kase, a potvrzuje, že bez střídmosti a realismu to v politice evropských zemí dále nepůjde. Evropská levice nebo aspoň její méně odpovědná část si v posledních týdnech našla alternativní příběh, který má ukázat, že to jde i jinak. Předobrazem levicového ráje se údajně stal ostrovní Island. Celý článekMrs. Gucci a komunisté
11. říjen 2011
Dánskou vládu bude u moci držet krajní levice. Když se v některé evropské zemi k vládní moci dostane pravicově populistická strana, je to vždy oprávněně ve středu zájmu médií. Totéž bohužel neplatí o vládním angažmá různých krajně levicových a komunistických uskupení. I proto se v informacích o dánských parlamentních volbách, které proběhly v polovině září, trochu ztratilo, že vítězná koalice levicových stran bude moci vládnout pouze díky toleranci strany s názvem Jednotná listina. Pod nevinným názvem se skrývá strana vzniklá v roce 1989 sloučením několika různě extrémních komunistických a krajně levicových stran. A kdyby si někdo myslel, že se od té doby Jednotná listina umírnila, vyvede ho z omylu její členství v Evropské antikapitalistické levici (EAL), v níž se sdružují mimo jiné evropské trockistické strany. O realismu strany, bez níž si nová dánská levicová vláda „ani ruce neumyje“, svědčí i její tvrzení o tom, že Evropská unie je nástrojem evropského kapitálu a komunismus krásnou utopií. Celý článekNěmecká válka barev
30.září 2011
Německo se nachází v poločase volebního období a v zemi se začíná stále více řešit, kdo bude vládnout po příštích volbách do Spolkového sněmu, které jsou plánované na rok 2013. Dosavadní vývoj na politické scéně se vyznačuje určitými turbulencemi, a existuje proto několik scénářů dalšího vývoje. Celý článekKonec několika slovinských snů
Slovinsko bylo dlouhá léta představováno jako „východoevropské Irsko“ – premiant v transformaci a nejúspěšnější země z evropských kandidátů na vstup do EU. Nikdo nepochyboval, že má být přes svůj jugoslávský rodokmen v první vlně rozšíření Unie. Slovinsko také jako první nová členská země již po třech letech unijního členství vstoupilo do eurozóny. Celý článek
Pravicová sebevražda
29.březen 2012
Slovensko zažilo druhou březnovou neděli opravdové politické zemětřesení, kdy voliči v předčasných volbách vyměnili pravicovou koalici za jednobarevnou, většinovou vládu levicově populistické strany Směr. Novým premiérem našich východních sousedů se proto stane opět Robert Fico. Celý článekPutinokracie 2.0
27.duben 2012
V Rusku skončila na dlouhé roky dopředu 7. března volební sezona. V prosinci si Rusové zvolili dolní komoru parlamentu a na počátku března i hlavu státu. Celý článekŘecko na německé cestě
30.květen 2012
Pod tíhou krize demokracie selhává Současné Řecko v mnohém připomíná Německo v 30. letech 20. století, přestože by se asi většina Řeků aktuálně za jakékoli srovnání země s Německem dost hněvala, protože v zemi jsou úsporná opatření spojována hlavně s německou politikou. Celý článekPiráti v porodních bolestech
27.červenec 2012
V Německu se etabluje nová politická síla Pirátům se daří nejen u břehů Somálska, ale i v německé politice. Němečtí političtí piráti se už probojovali do čtyř zemských parlamentů, celostátně drží preference, které by jim bez problémů zajistily, že se příští rok dostanou do Spolkového sněmu, a podobně by jim nic nemělo zabránit ve volebních úspěších v dalších zemských volbách, a to včetně konzervativního Bavorska. Celý článekVyrovnáno?!
10.září 2012
V Evropě se nám možná zdá, že favoritem amerických prezidentských voleb je současný prezident, pohled na reálnou situaci na americkém volebním kolbišti 70 dnů před samotnými volbami je ale mnohem komplikovanější. Platí, že volby jsou stále otevřené. Podívejme se proto, kde a čím se budou rozhodovat. Celý článekDrogová mapa světa
22.říjen 2012
Světový obchod s drogami se vyznačuje z geografického hlediska jedním paradoxem. Dvě z hlavních drog, kokain a heroin, jsou nejvíce konzumovány v Severní Americe, Evropě a Rusku. Produkují se ovšem úplně někde jinde. Každá ze zmíněných drog má své „rodiště“ daleko od míst, kde se dostává k většině konzumentů. Celý článekNarušené oranžové moře
28.listopad 2012
Před čtyřmi lety ČSSD dokázala vyhrát ve všech 13 krajích. Letos již tento výsledek nevyrovnala a až druhá skončila v kraji Plzeňském, Libereckém, Karlovarském a Ústeckém. Na pomyslné mapě se díky tomu od oranžového zbytku republiky oddělil severozápadní cíp Čech. Toto kompaktní „neoranžové“ území ale vnitřně mnohé nespojuje. Na druhou stranu platí, že v sobě zmíněné kvarteto krajů obsahuje tři hlavní příběhy letošních voleb. Celý článekNěmecký „supervolební“ rok začíná
29.leden 2013
Německé politické scéně dominuje i během krize jasně kancléřka Merkelová. Jenže letos se tato první žena v čele spolkové vlády bude muset podrobit volebnímu testu v podobě spolkových voleb. Celý článekRakousko kopíruje své postkomunistické sousedy
27.březen 2013
Do Rakouska jako kdyby se v posledních měsících přelila politika z nedaleké postkomunistické střední a východní Evropy. V zemi vybuchuje jeden korupční skandál za druhým a postiženými nejsou jen vládní strany, ale kvůli účasti na zemských vládách i opoziční populisté. To vede podobně jako u „východních“ sousedů k deziluzi z politiky, ale také ke vzniku nové „antipolitické“ strany. Roli rakouských Věcí veřejných ale u našich jižních sousedů hraje subjekt vedený rakousko-kanadským miliardářem Frankem Stronachem. Celý článekZemě krále Mila. Balkánská vláda jedné strany
25.duben 2013
Dokázali byste jmenovat evropskou zemi, kde od roku 1990 vládne stále stejná strana? A přitom skutečně takovou zemi najdeme přímo v regionu střední a východní Evropy a někoho by mohlo překvapit, že řeč nebude o Lukašenkově Bělorusku. Celý článekEuro není jediné. Osudy měnových unií a zemí bez vlastní měny
29.květen 2013
Evropská média i veřejnost jsou v posledních letech zaplaveny úvahami o eurozóně a budoucnosti této měnové unie. Ve stínu toho máme trochu tendenci v Evropě zapomínat, že měnových unií je ve světě daleko více a mnohé jsou dokonce o hodně starší než euro. Fungující měnové unie vznikly buď jako následek koloniálních říší, nebo v situaci, kdy se malá země připojila k většímu sousedovi a jeho měně. Celý článekTeplo v politice
Hledat politický odraz léta v politice není příliš jednoduché. Bylo by to snad možné navléct na to, jaký vliv na politiku má počasí. Občas se samozřejmě zkoumá a diskutuje vliv počasí na volební účast, ale to spočívá pouze v posuzování, zda, když je hezky, chodí volit spíše pravičáci nebo více levičáci a kdo naopak zůstane doma, když prší nebo sněží. Stejně tak projevy počasí najdeme v politické geografii, kde je například znám případ, kdy opakované hurikány vedly k přestěhování hlavního města středoamerického státu Belize z pobřeží do vnitrozemského Belmopanu. Celý článek
Šedí panteři evropské politiky
30.září 2013
Změna demografické struktury evropských či šířeji západních společností se neprojevuje pouze v nutnosti hledání nových řešení pro důchodový systém. Nárůst počtu i podílu lidí v důchodovém věku má svůj vliv i na politiku. Celý článekZemětřesení napravo. Na německé pravici nezůstal kámen na kameni
28.říjen 2013
Německé parlamentní volby v hlavních rysech dopadly tak, jak se čekalo. Středopravicová aliance dvou křesťanskodemokratických stran – kancléřčiny CDU a bavorské CSU – přesvědčivě vyhrála a rudo-zelená opozice na ni nestačila. Velké věci se ovšem přesto děly na pravé straně německé politické scény. Celý článekVolič zatřásl volební mapou. Je tu „druhá republika“?
22.listopad 2013
Říjnové předčasné volby mohou být za několik let považovány za zásadní přelom v české polistopadové politice. Voliči natolik zatřásli českou politikou, že by dokonce bylo možné začít mluvit o „druhé české republice“ či minimálně o jejím počátku. V řadě zemí světa, a platilo to i pro bývalé Československo, se podle změny režimu nebo dalších klíčových charakteristik politické soutěže počítají jednotlivé číslované republiky. Zadrž ovšem, kdo by chtěl hned začít protestovat, že se u nás režim volbami určitě nezměnil. To je sice pravda, ale podobně jako při vzniku „druhé italské republiky“ v roce 1994 minimálně stranický systém zažil zásadní otřes. Celý článek