Pravicová sebevražda

29.březen 2012   Autor :  Petr Sokol

Slovensko zažilo druhou březnovou neděli opravdové politické zemětřesení, kdy voliči v předčasných volbách vyměnili pravicovou koalici za jednobarevnou, většinovou vládu levicově populistické strany Směr. Novým premiérem našich východních sousedů se proto stane opět Robert Fico.

Míra Ficova volebního vítězství je opravdu ohromující. Mezi občany slovenské národnosti dostal skoro přesně polovinu všech hlasů a v některých okresech východního Slovenska ho volily i dvě třetiny voličů. Mimochodem v tomto regionu se najdou i okresy, kde kromě Směru již žádná další strana nepřekročila pět procent. Fico pro svůj triumf nemusel moc udělat. Vděčí za něj dvěma skutečnostem: hašteřivosti pravice a krizi eura. Z obojího si vládní koalice namíchala smrtící koktejl, který nepřežila. „Zombifikovanou“ vládu Ivety Radičové pak už jen dorazila aféra Gorila.

Tři hrobaři pravice

Vraťme se však k boji o tzv. euroval – evropský záchranný systém, který Slovensku přinesl pád vlády. Někomu může být sympatický postoj předsedy slovenského parlamentu a liberální strany Svoboda a solidarita (SaS) Sulíka, který zásadově trval na tom, že Slovensko nemá poskytnout pomoc chřadnoucímu euru. Na jeho odpor reagovala premiérka Radičová spojením hlasování o pomoci s hlasováním o důvěře vládě. Pokusila se Sulíka přitlačit ke zdi možností pádu vlády. Jenže liberálové se nezalekli a vládu odmítnutím eurovalu shodili. Potud by se ­mohli zdát jako hrdinové, jenže jejich argument, kolik Slovensku ušetřili, je lichý. Protože následný nástup levicové vlády v čele s populistou Ficem bude Slovensko jistě stát mnohem více peněz. Sulík si sice zachoval ideovou čistotu, ale země za to zaplatí vysokou cenu.

Vinen pádem vlády ale samozřejmě není jenom Sulík a jeho liberálové. Svůj podíl na něm má i premiérka Iveta Radičová, která nemusela hlasování o eurovalu spojovat s osudem vlády. Jen spekulovat můžeme o tom, jakou roli v jejím rozhodnutí sehrál tlak ministra zahraničí a stranického šéfa Radičové – Mikuláše Dzurindy. Ten se dlouhodobě snažil Radičové omezovat manévrovací prostor a usiloval o roli faktického premiéra. Možná doufal, že pád vlády bude jen koncem Radičové, ale koalice se udrží dál, a třeba pod jeho vedením. Všichni tři se přepočítali a ze slovenské pravice ve volbách zbyly jen trosky.

Konec nesmrtelného Dzurindy

Na pravici se sice v předvolební kampani mediálně bojovalo o metu lídra pravice, ale fakticky ji ve volbách nikdo nezískal. KDH se sice radovalo z faktu, že skončilo ve volbách druhé. Je ale třeba připomenout, že ho od vítěze voleb dělí celých 36 procent. KDH se sice moc netýkala aféra Gorila a jeho ministr vnitra Lipšic se dokonce snažil hrát roli hlavního zastánce vyšetření celé kauzy, ale ukázalo se, že strana postavená hlavně na církevních voličích nemá aktuálně potenciál přetáhnout větší skupiny od svých pravicových konkurentů. Šéf konzervativních křesťanských demokratů a bývalý eurokomisař Fígeľ byl před volbami nejčastěji označován jako možný koaliční partner pro Ficův Směr, jenže s většinou pro Směr se tato varianta stala nereálnou. To může ve straně posílit odpůrce spolupráce s Ficem, které vede právě ministr vnitra Lipšic. Tomu se ve volbách podařilo na preference přeskočit i předsedu své strany a může být budoucností strany.

Na křižovatce stojí do voleb nejsilnější pravicová síla Slovenská demokratická křesťanská unie – Demokratická strana (SDKÚ-DS). „Dzurindovci“ byli dlouhodobě volebně nejúspěšnější pravicovou stranou, ale letos se museli třást o samotný vstup do parlamentu. Gorila „nesmrtelného“ Dzurindu udolala a dala opět zaznít hlasům, že Dzurinda spojovaný s aureolou toho, kdo v politice porazil Vladimíra Mečiara, prožíval v politice už zbytečný „přesčas“. Přede dvěma lety ještě politicky přežil aféru se sponzorováním své strany, když před sebe nastrčil Iveta Radičovou. Nyní už ve vrcholné politice končí. Nahradit by ho měla dosluhující ministrině spravedlnosti Lucia Žitňanská, která by se asi chtěla stát „Radičovou II.“, ale chybí jí k tomu charisma.

Volební porážka dopadla i na maďarské menšinové strany. Umírněný Most (Híd) Bély Bugára sice obhájil místo v parlamentu, ale doplatil na tvrdou kampaň ze strany konkurenční a radikálnější Strany maďarské koalice (SMK), kterou podporovala vláda v Budapešti. SMK se opět do Národní rady nedostala a její budoucnost je nejasná.

Hledá se pravicový Fico

O křeslo předsedy se zatím nemusí bát lídr liberálů Sulík. Jeho SaS se podařilo podruhé dostat do parlamentu, přestože přišla o polovinu voličů. SaS se oproti svým liberálním předchůdkyním etablovala na politické scéně, ale přišla o pověst „enfant terrible“ slovenské politiky. Tu totiž převzal bývalý poslanec za SaS Igor Maťovič, který si vytvořil novou stranu s vše říkajícím názvem Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO) a skončil s ní třetí, jen těsně za KDH. Majitel vydavatelského impéria složeného z regionálních novin se před dvěma lety překřížkoval se třemi kolegy z jeho hnutí z posledních míst kandidátky do Národní rady a hned začal Sulíka trápit spektakulárními politickými gesty. Ostré výroky na adresu politických protivníků mu vynesly několik potyček v parlamentu, ale také mediální pozornost, kterou nyní zúročil. Nebyl součástí spisu Gorila a ani se ho nedotkla Sulíkova aféra Sasanka, kdy vyplavalo na veřejnost Sulíkovo setkání s kontroverzním až mafiánským podnikatelem Kočnerem. Obyčejní lidé proto mohli v kampani vystupovat jako jediní čistí.

Maťovič je do značné míry reprezentant toho, co u nás známe jako nepolitickou politiku. Média ho řadí k pravici, ale on se necítí svázán žádnou ideologií. Nejlépe by ho bylo možné označit nálepkou neideologický populista. Ficovi po volbách řekl, že jeho poslanci podpoří kvalitní vládní návrhy. Maťovič možná plánuje stát se pravicovým Ficem. I u něj ale platí, že začíná na pouhých osmi procentech.
A ještě jedna zajímavost: ze scény v těchto volbách definitivně odchází Vladimír Mečiar, jehož HZDS získalo už jen něco málo přes jedno procento. Totéž se asi stane také Jánu Slotovi, jehož nacionalistická Slovenská národní strana (SNS) vypadla z parlamentu, Slota už prý příště nebude kandidovat ve volbách.