Střední Evropa – koncept minulosti nebo nástroj budoucnosti?

  Autor :  Ladislav Mrklas

Letošní první přímá prezidentská volba znovu připomněla, že Česká republika historicky patří ke středoevropskému prostoru. Co tento důležitý region Evropy spojuje, co jej naopak dělí? Existují společné problémy? Jsou důvody pro spolupráci v rámci Evropské unie? Jak důležitou roli hraje zahraniční obchod se zeměmi Visegrádské čtyřky a Německa pro českou ekonomiku? V čem se podobají a čím naopak liší formy a okolnosti volby hlavy státu v Česku a sousedních zemích? Právě na takové i mnohé jiné otázky odpovídá březnové, opět monotematické číslo analytického měsíčníku CI Time.

Číslo otevírá text specialisty na mezinárodní vztahy Michala Kořana příznačně nazvaný Visegrádská skupina v Evropské unii: koncept minulosti, nebo nástroj budoucnosti? Vyznění je veskrze realistické, neboť upozorňuje na oblasti, kde je spolupráce obohacující, i na okruhy, kde je jen zbožným přáním. 

Rektor vysoké školy CEVRO Institut Josef Šíma si tentokrát k rozhovoru pozval polského ekonoma – profesora Jana Winieckého, který v 90. letech působil jako poradce prezidenta Walesy. Rozhovor se dotýká minulých i budoucích příležitostí střední Evropy na poli hospodářském i politickém. Zdůrazňuje nutnost spojenectví středoevropských demokracií s USA a Británií i fanatickou podporu obnovitelných zdrojů. 

Právě spolupráci zemí V4 v oblasti bezpečnosti a transatlantických vztahů připomínají texty Jana Jireše, ředitele Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu, a Jana Havránka, ze Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR. Oba autoři jsou zastánci pragmaticko-realistického vidění spolupráce a z něj vycházejí i jejich závěry. 

Jiný rozměr přináší analýza Petra Sokola, který na pozadí předvolebního dění v Rakousku ukazuje, že trend antipolitické a antiestablishmentové politiky se z východu zvolna přesouvá na západ. Luboš Jemelka přidává srovnání způsobu volby prezidenta v Česku, Rakousku a na Slovensku. 

Další část časopisu patří ekonomice. Jan Průša charakterizuje zahraniční obchod Česka s jeho sousedy. Václav Rybáček pak hledá podobnosti i rozdíly v míře a struktuře zadluženosti zemí V4. Podobnosti patrně vskutku nejsou dílem náhody. 

Jen zdánlivě odjinud je analýza povolební Itálie, kterou přispěla socioložka Tatiana Wartuschová. To, co se stalo před několika týdny v této zemi, ukazuje, že i ona má ke střední Evropě – nejen historicky – velmi blízko. A lze se jen tázat, kdo je v tomto ohledu inspirací a kdo pokračováním. 

Na další číslo, tentokrát věnované tématu zcela jinému – totiž vývoji a perspektivám vybraných technologií – se můžete těšit na konci měsíce dubna.

S přáním inspirativního čtení.