Takzvaná dozorová novela (zákon č. 234/2006 Sb.) nejen o dozoru

  Autor :  Luboš Jemelka

Můj příspěvek bych chtěl věnovat zákonu č. 234/2006 Sb., neboli zákonu, kterým se mění zákony o obcích, o krajích, o hlavním městě Praze a některé další zákony, který bývá označován jako tzv. dozorová novela. „Dozorová“ proto, neboť jejím hlavním cílem mělo být sjednocení právní úpravy dozoru nad územními samosprávnými celky v České republice, a to jak po stránce hmotněprávní tak po stránce procesní. Tento zákon se však nedotýká pouze této problematiky, ale rovněž celé řady dalších otázek, které nebývají ve světle nové úpravy dozoru a kontroly tak zřejmé. Považuji proto za vhodné alespoň stručně připomenout rovněž tyto další změny v úpravě územních samosprávných celků, které nastaly od 1. července 2006. Jedná se nejen o navrácení historických označení město a městys některým obcím, ale také o odstranění některých nedostatků dosavadní právní úpravy, změnu podmínek pro označení názvů obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství v jazyce národnostní menšiny, úpravu odměňování členů zastupitelstva obce při skončení jejich funkčního období nebo rozšíření počtu statutárních měst v České republice.

 

Takzvaná dozorová novela (zákon č. 234/2006 Sb.) nejen o dozoru

Můj příspěvek bych chtěl věnovat zákonu č. 234/2006 Sb., neboli zákonu, kterým se mění zákony o obcích, o krajích, o hlavním městě Praze a některé další zákony, který bývá označován jako tzv. dozorová novela. „Dozorová“ proto, neboť jejím hlavním cílem mělo být sjednocení právní úpravy dozoru nad územními samosprávnými celky v České republice, a to jak po stránce hmotněprávní tak po stránce procesní. Tento zákon se však nedotýká pouze této problematiky, ale rovněž celé řady dalších otázek, které nebývají ve světle nové úpravy dozoru a kontroly tak zřejmé. Považuji proto za vhodné alespoň stručně připomenout rovněž tyto další změny v úpravě územních samosprávných celků, které nastaly od 1. července 2006. Jedná se nejen o navrácení historických označení město a městys některým obcím, ale také o odstranění některých nedostatků dosavadní právní úpravy, změnu podmínek pro označení názvů obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství v jazyce národnostní menšiny, úpravu odměňování členů zastupitelstva obce při skončení jejich funkčního období nebo rozšíření počtu statutárních měst v České republice.

 

Návrh zákona publikovaného posléze ve Sbírce zákonů pod číslem 234 letošního roku byl připravován na Ministerstvu vnitra České republiky. Původně měl být věnován pouze zmíněné problematice dozoru nad územními samosprávnými celky a městskými částmi a obvody statutárních měst, popř. městskými částmi hlavního města Prahy, která byla v jednotlivých zákonech bez racionálních důvodů upravena nejednotně (a to jak z hlediska věcného tak procesního). Krom toho měl odstraňovat některé nejzásadnější nedostatky obecního a krajského zřízení a zákona o hlavním městě Praze. Při projednávání návrhu tohoto zákona se však na něj začaly „nabalovat“ další novelizační body, ať už od členů Poslanecké sněmovny nebo následně také od Senátu. Takzvaná dozorová novela tím ztratila své původní víceméně jednostranné zaměření a dotkla se rovněž celé řady dalších otázek.

 

První a jednou z nejdůležitějších z nich je patrně obnovení historického titul městys, který se v České republice používal před 17. květnem 1954. Tento den nabyl zákon č. 13/1954 Sb., o národních výborech, kterým byla fakticky zlikvidována samospráva, a od tohoto dne přešla veškerá správa obcí na národní výbory. Ačkoli označení městys nebylo jejím nositelům žádným právním předpisem výslovně odňato, přestalo být používáno a na více než padesát let fakticky vymizelo z našeho slovníku. V letošním roce se však stoupenci tohoto označení dočkali a pozměňovací návrh Senátu Parlamentu České republiky týkající se této problematiky byl přijat rovněž Poslaneckou sněmovnou. Od účinnosti tohoto zákona tedy mohou jednotlivé obce požádat o navrácení označení městys (které byly dříve oprávněny užívat) předsedu Poslanecké sněmovny, který musí tomuto návrhu vyhovět a stanovit, od kterého dne se obec stává městysem. V případě, že obce nebyly v minulosti nositelem tohoto označení, mohou se stát městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.

 

Dnes již bylo takto rozhodnuto o celé řadě žádostí a další je možné ještě v budoucnu očekávat. Toto nové označení bylo promítnuto rovněž do dalších ustanovení obecního zřízení, například do § 111 upravujícím označování písemností vyhotovených orgány městyse. Orgány městyse jsou vedle starosty zastupitelstvo městyse, rada městyse, úřad městyse, popřípadě zvláštní orgány městyse. Nedošlo však k zohlednění této nové úpravy v ustanovení § 1 odst. 5 zákona č. 551/1991 Sb. o obecní policii, které novelizováno nebylo, a vedle obecní policie a městské policie se s žádnou městyskou policií nebo policií městyse nepočítá. Obce, které nejsou městem (ale např. městysem), budou mít tedy i nadále obecní policii. Kromě navrácení označení městys mohou obce získat rovněž své dřívější označení město, pokud byla městem před 17. květnem 1954. Hlavním důvodem této změny tak bylo zvýšit prestiž obce v očích jejich návštěvníků i občanů.

 

Jedním z nedostatků, který měla tato novela odstranit, je úprava nabytí účinnosti právního předpisu obce, které bylo předmětem rozdílných interpretací. Zákon o obcích ve znění účinném do konce roku 2002 stanovil, že podmínkou platnosti právního předpisu obce je jeho vyhlášení, které se provádělo vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Nebylo pochyb, že dnem vyhlášení právního předpisu byl první den jeho vyvěšení na úřední desce a od tohoto dne začínala běžet patnáctidenní lhůta pro nabytí jeho účinnosti (nebylo-li v něm stanoveno jinak). 

 

Od účinnosti zákona č. 313/2002 Sb., kterým se od ledna 2003 měnil zákon o obcích, se však objevovaly rozdílné pohledy na to, který den je možné považovat za den nabytí účinnosti. Nové znění § 12 odst. 2 zákona o obcích již nehovořilo o nabytí účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení, ale prostě o patnáctém dni po vyhlášení. Podle jednoho názoru nedošlo k žádné změně a za den vyhlášení (platnosti) právního předpisu obce, od kdy se začíná počítat patnáct dnů pro nabytí jeho účinnosti, byl považován první den jeho vyvěšení na úřední desce. Podle druhého názoru však tato novelizaci představovala zásadní změnu. Podle něj bylo podmínkou platnosti právního předpisu obce jeho vyvěšení po dobu patnácti dnů a teprve po jejich uplynutí bylo možné považovat právní předpis za vyhlášený a mohla začít běžet lhůta pro nabytí jeho účinnosti (která nastává obecně patnáctý dne po vyhlášení, nikoli po dni vyhlášení). Aby se tomuto druhému názoru, který nebyl zamýšlen, zamezilo, byl v tomto směru obnoven stav před koncem roku 2002 a účinnosti právního předpisu obce nastávala obecně patnáctý den po dni vyhlášení. 

 

K nápravě dosavadní problematické úpravy došlo v případě sloučení obcí, připojení obce, městských částí nebo městských obvodů nebo oddělení části obce. Podle předchozí právní úpravy ji bylo teoreticky možné provádět nejen k počátku kalendářního roku ale rovněž ke dni voleb do zastupitelstva obce. Tento druhý způsob však byl prakticky nereálný, protože v době příprav voleb ještě neexistovala obec, jejíž zastupitelstvo se mělo volit. Neexistovaly tedy ani její orgány, které by měly přípravu voleb organizačně technicky zabezpečit. Vymezení a činnost jednotlivých volebních orgánů bylo třeba řešit výkladem bez dostatečné opory v zákoně. U připravovaných voleb do zastupitelstva bylo rovněž problematické posouzení aktivního a pasivního volebního práva osob, které se staly občany nově vzniklé obce až ke dni voleb. Těmto problémům proto bylo zamezeno tím, že byla tato druhá možnost (ke dni voleb do zastupitelstev obcí) vypuštěna. 

 

Nedostatek byl odstraněn také v tom, že zákonem č. 234/2006 Sb. bylo doplněno, kdo stanoví počet členů zastupitelstva nově vzniklé obce, jestliže dojde ke sloučení obcí, k oddělení části obce, ke zřízení městského obvodu nebo městského části v územně členěném statutárním městě nebo ke sloučení městských částí hlavního města Prahy. Je jím tedy v případě obcí Ministerstvo vnitra a v případě městských částí nebo městských obvodů územně členěného statutárního města a městských částí hlavního města Prahy magistrát v přenesené působnosti.

 

Na Ministerstvo vnitra byla přenesena v souvislosti se změnou v pojetí dozoru rovněž dosavadní pravomoc ředitele krajského úřadu jmenovat správce obce podle § 98 obecního zřízení. Nově se tak nestávají správci obce zaměstnanci krajského úřadu ale zaměstnanci Ministerstva vnitra, které také kontroluje jeho činnost. Pochopitelně pak také náklady spojené s výkonem funkce správce obce hradí stát a nikoli kraj. 

 

Určitý nedostatek představovalo rovněž dosavadní znění § 67 obecního zřízení týkající se lhůty pro stanovení počtu členů zastupitelstva obce. Dosavadní text umožňující zkrácení osmdesáti pěti denní lhůty až o jednu třetinu vycházel ještě z původního zákona o volbách do zastupitelstev obcí (zákona č. 152/1994 Sb.). Od 1. ledna 2002 však platí nový zákon o volbách do zastupitelstev obcí (zákona č. 491/2001 Sb.), který s tímto krácením nepočítá, a to bylo proto vypuštěno rovněž z obecního zřízení. 

 

V krajském zřízení (v § 64b odst. 1) byla dále odstraněna legislativně-technická chyba, kde byl uveden chybný odkaz týkající se výkonu některých oprávnění rady hejtmanem, a to v době od voleb do ustanovujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva. Dosavadní úprava odkazující na jiný odstavec totiž de iure neumožňovala nikomu zabezpečovat v tomto mezidobí například hospodaření dle schváleného rozpočtu, provádění schválených rozpočtových opatření atd.

Nepřesné bylo rovněž dosavadní znění § 50 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze, které stanovilo, že práv a povinností nabývá člen zastupitelstva hlavního města Prahy teprve složením slibu. Jeho mandát však vzniká (podle § 50 odst. 1 tohoto zákona) zvolením a práva a povinnosti člena zastupitelstva nabývá tedy nový člen zastupitelstva již svým zvolením a nikoli až složením slibu.

 

Další změna nastala v otázce oddělení části obce, kde se nově předpokládá realizace tohoto oddělení na základě uzavřené písemné dohody obce a přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově vzniklou obec. Pouze pokud by k této dohodě nedošlo, rozdělí se majetek obce mezi původní obec a nově vzniklou obec podle stanovených pravidel tak, že vlastnické právo k nemovitostem a závazky na nich váznoucí přecházejí na tu obec, na jejímž území se nemovitost nachází, a movité věci, finanční prostředky, závazky a ostatní práva se rozdělí mezi původní obec a nově vzniklou obec v poměru podle počtu obyvatel původní obce a nově vzniklé obce. Nebylo-li uvedené dohody dosaženo, může nově vzniklá obec podat žalobu k soudu na určení, který majetek na ni přešel. 

 

Změna byla provedena rovněž v § 29 zákona o obcích. Do konce června 2006 mohl být v obci obývané příslušníky národnostních menšin uveden název obce, jejích částí, ulic nebo jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň deset procent občanů obce a jestliže o to požádalo peticí nejméně čtyřicet procent zletilých občanů obce hlásících se k této národnostní menšině. Podmínka čtyřiceti procent zletilých občanů obce hlásících se k této národnostní menšině však byla novelou vypuštěna a nahrazena podmínkou, že o to zástupci příslušné národnostní menšiny požádají prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny a tento výbor svým usnesením návrh doporučí. Na jednu stranu může být pro příslušníky této menšiny jednodušší, že již nemusí předkládat zmíněnou petici a stačí jim o to požádat. Na druhou stranu však ani vůle všech zástupců národnostní menšiny nemusí být dostatečná, pokud by výbor pro národnostní menšiny tento návrh nedoporučil. 

Další změnou, kterou je možné zmínit, je otázka odměňování členů zastupitelstva obce při skončení jejich funkčního období. Tato změna byla iniciována pozměňovacím návrhem Senátu. Stanoví, že odměna při skončení funkčního období neuvolněného člena zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci starosty, a uvolněného člena zastupitelstva obce (kterým ke dni voleb příslušela měsíční odměna, ale opětovný nárok jim na ni nevznikl) nebude vyplácena jako dosud ještě tři měsíce, ale stanoví se jako výše měsíční odměny, ke které se přičte násobek této částky a počtu ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce (nejdéle však pěti ukončených let). Nově je navíc zohledňována skutečnost, jestli nebyl tento člen zastupitelstva pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný v průběhu funkčního období. V případě, že ano, odměna by mu nenáležela. Pokud by bylo proti němu vedeno trestní řízení za takový trestný čin, odměna se při skončení funkčního období nevyplácí, je možné ji však vyplatit dodatečně, pokud by v tomto trestním řízení nedošlo k odsouzení za uvedený trestný čin.

 

Nová právní úprav rovněž stanoví, že odměna při zániku mandátu (uvolněného člena zastupitelstva obce nebo neuvolněného člena zastupitelstva obce, kteří vykonávali funkci starosty nebo místostarosty)  přede dnem konání voleb do zastupitelstva obce nebo při odvolání, resp. vzdání se funkce starosty či místostarosty bude poskytována ještě po dobu tří měsíců. Rozdíl oproti dosavadní právní úpravě je pak v tom, že tato odměna bude poskytována automaticky a vždy, bez ohledu na vůli orgánů obce. Nově je navíc stanoveno, že odměna může být poskytována jak v měsíčních splátkách tak jednorázově.

 

Poslední, nikoli však nejméně důležitou změnou, kterou bych zde chtěl zmínit, je rozšíření výčtu statutárních měst v § 4 obecního zřízení. K dosavadním devatenácti statutárním městům tak přibyly další čtyři: Přerov, Chomutov a Děčín, které byly navrženy v Poslanecké sněmovně, a Frýdek-Místek, o který se zasadil Senát.

 

JUDr. Mgr. Luboš Jemelka je právník a politolog, přednáší na CEVRO Institutu a pravidelně publikuje zejména k problematice správního práva.