Vedlejší efekty evropské ekonomické krize

29.květen 2013   Autor :  Ladislav Mrklas

O příčinách, průběhu a důsledcích hospodářské krize se hovoří dlouho. Toto číslo analytického měsíčníku CI Time se krizi věnuje, avšak z úhlu různých vedlejších efektů. Číslo je převážně ekonomicky laděné, přesto zde figurují i témata, jež s ekonomikou souvisí jen částečně. Mnohé texty jsou pojaty jako pohled na krizi z perspektivy příležitostí, které v různých ohledech přinesla.

Číslo otevírá text jednoho z nejzajímavějších českých – nebo chcete-li česko-německých – analytiků a ekonomicko-politických konzultantů – Petra Robejška. Jeho analýza se zabývá fenoménem tzv. lokálních neboli konkurenčních měn, jež v době krize (v Evropě přiživené krizí společné měny) získávají na síle a přitažlivosti. 

Josef Šíma tentokrát v rozhovoru vyzpovídal mladého německého ekonoma, pedagoga z Univerzity v Lipsku Andrease Hoffmanna. Rozhovor se točí mimo jiné kolem ekonomických témat, která budou patřit k důležitým bodům před letošními celoněmeckými volbami. Avšak věnuje se i řadě problémů zcela odlišných. 

Jan Průša bilancuje vývoj šedé ekonomiky v době krize. Dochází k zajímavému zjištění, totiž že krize nepřinesla žádný významný výkyv. Dokonce hovoří o jistém pozitivním, tedy klesajícím trendu. Bilanční je i článek Václava Rybáčka, jenž se věnuje změnám v podílu jednotlivých sektorů na celkové zaměstnanosti mezi roky 2008–2012 v zemích EU, resp. eurozóny. Jaroslava Kypetová se ve svém příspěvku zabývá tzv. dluhovými brzdami, jejichž účinnost je – ke škodě věci – přinejmenším sporná. Text Ladislava Tajovského rozebírá téma pojištění vkladů. Dochází k jasnému závěru: „Krize ukázala prostý fakt – vklady reálně pojištěné nejsou ani náhodou.“

Mimo Evropu, avšak inspirován Evropou a Evropskou měnovou unií, míří text Petra Sokola o měnových uniích ve světě a zemích, které nikdy neměly svou vlastní měnu. Příspěvek Ladislava Mrklase zdůrazňuje pravý význam slova „krize“, tedy rozhodnutí, v tomto případě zejména rozhodnutí jednoho velkého českého polostátního podniku pokusit se na krizi vydělat a zároveň pomoci malému a střednímu podnikání. A to formou speciálních projektů – i-zakázky a i-předpisy – které otevírají nové příležitosti. Také poslední text, který jako jediný nepatří k analýzám krize, byť i jeho předmět byl krizí poznamenán, míří k tuzemským problémům. Konkrétně analyzuje vládní novelu trestněprávních předpisů, která zavádí dva nové instituty: zvláštního ustanovení o dočasném odložení trestního stíhání a rozhodnutí o nestíhání podezřelého v případech vybraných korupčních trestných činů.

Na letošní první prázdninové dvojčíslo se můžete těšit v polovině července. 

S přáním inspirativního čtení